První zápas Bulldogs vs. Židenice 2:1

Po třetinách: 1:1, 0:0, 1:0, vyloučení: 0:0, využití: 0:0, góly: 9 Plichta.

V prvním zápase nás čekali Bulldogs Brno, se kterými jsme dokázali v prvním zápase hrát vyrovnanou partii, a podařilo se nám uhrát cennou remízu. Zápas na domácí palubovce vypadal obdobně jako první střetnutí. Soupeř se do nás zakousnul se vší vervou a my se nebyli schopni dostat za polovinu svého hřiště, nutno však podotknout, že jsme si pečlivě soupeře rozebírali a obranný blok byl dostatečně kompaktní. Střely co prošly, pochytal výtečný gólman nebo nedokázali hráči soupeře zužitkovat, jelikož mnohdy nejtěžší je trefit přihrávku co dostanete před prázdnou branku. Soupeř se ke konci první třetiny dostal do vedení, když po úspěšném napadání naši obránci nedokázali rozehrát, protihráči se zmocnil balónku a po rychlé křižné přihrávce umístili míček do odkryté branky. Následně z jediné šance v první třetině, kdy jsme míček dostali až před gólmana soupeře, který nahození jen vyrazil před sebe, jsme vyrovnali, jelikož z velkého brankoviště se Plichta trefil do skákajícího balónku, který zapadnul za překvapeného gólmana.



Druhou třetinu, jsme odehráli již i více aktivně, kdy se nám občas podařilo dostat v rychlých brejcích na soupeřovu polovinu, opět však hráli především Bulldoci, kteří se i místy přes mohutný tlak nemohli prosadit přes náš obranný val.

Ve třetí třetině se obrázek hry nezměnil. Drželi jsme alespoň fyzicky se soupeřem krok, který byl florbalovější než my a spoléhali jsme na brejky. Bohužel v půli třetí třetiny jsme nedokázali včas dostat míček z velkého brankoviště, kde po „šťastném“ plácnutí míček zapadnul za našeho skvěle chytajícího gólmana. Pokoušeli jsme se v závěru soupeře napadat a s utkáním něco udělat, však do šancí jsme se příliš nedostávali a soupeř zaslouženě slavil výhru. Utkání jsme však odmakali a není klukům téměř co vytknout, utkání jsme sehráli na maximum našich možností.


 

Druhý zápas Židenice vs. Hattrick 4:7

Po třetinách: 1:1, 0:3, 3:3, vyloučení: 1:1, využití: 0:1, góly: 3 Peitl; 28 Wisz; 31 Šťovíček; 32 Nobilis.

V rámci druhého „Brněnského derby“ nás čekal soupeř z Hattricku. V tomto utkání jsme šli do vedení, kdy hned z kraje zápasu, kdy jsme rozehrávali míček po autu na polovině soupeře, přišla rychlá rozehrávka na druhou stranu hřiště, kde si míček potáhnul Peitl a vymetl gólmanovi hostí pavučinky v šibenici. Místo, abychom byli aktivní a důsledně soupeře napadali, respektive běhali jako v předcházejícím zápase, byli jsme dost pasivní. Což demonstrovala i skutečnost, že před koncem první třetiny jsme chybně vystřídali a soupeř hrál přesilovou hru. Kdy během vlastního oslabení jsme se před gólmana soupeře dostali častěji než za celou předešlou dobu. Ke konci přesilovky soupeře po přehnaném napadání jsme se nestačili zavčasu vrátit a soupeř od půlky k tyčce se štěstím propálil vše v cestě a bylo vyrovnáno.

Bohužel naše pasivita pokračovala i v další třetině, kdy soupeř hned na začátku třetiny se štěstím přes skrumáž dostal míček ke gólmanovi, jenž mu propadl při přesunu mezi nohy. Vzápětí se po křídle prohnal kapitán soupeře, který se nenechal zahanbit a krásnou bekhendovou střelou též vymetl horní růžek naší branky. Ke konci třetiny jsme si opět vybrali „pohár štěstí“, kdy lehká střela na branku byla tečována, a skákavý míček přeskočil nohu našeho gólmana.



Ve třetí třetině jsme vrhli síly do útoku, však o to více jsme propadali vzadu, kdy jsme se zásadně nestíhali vracet a ze standardky před brankou soupeře míček po nepovedené rozehrávce a rychlém brejku skončil na holi soupeře, který dával do odkryté klece další gól. Naše napadání a presing však slavil úspěch, kdy Wisz napadal rozehrávku soupeře a snížil. Opět jsme se však při následném střídání nedokázali včas vrátit z napadání a soupeř situaci 3 na 1 proměnil jak jinak než střelou do prázdné branky. V půli třetí třetiny jsme sáhli k time-outu stáhli hru na dvě lajny. Pokoušeli jsme se o co nejrychlejší rozehru z naší obrany před branku soupeře. Takto skrz celé hřiště po mantinelu přišla přihrávka na Šťovíčka, který se z úhlu nemýlil. Za další minutu díky úspěšnému napadání soupeře za brankou vybojování míčku se prosadil Nobilis. Bohužel další příležitosti, kterých během druhé a závěru třetí třetiny bylo dosti, se nám již dotáhnout soupeře nepodařilo. Při závěrečné power-play jsme nakonec ještě inkasovali z vlastní hole, kdy nabíhající šestý hráč nedokázal zpracovat letící míček a tečí jej naopak usměrnil do naší branky.

Toto utkání bylo pro nás hratelné, soupeř však vyhrál zaslouženě, kdy jsme byli potrestáni za naši pasivitu a neschopnost pořádně vystřelit na branku soupeře, který naopak našeho gólmana dostatečně zaměstnal a byť dával „šťastné góly“ nelze je přisuzovat našemu gólmanovi.

Domácí turnaje jsou pro nás zakleté. Nevyhráli jsme takto ani jedno utkání. Ve všech utkáních jsme dali o jednu branku méně než soupeř (byť se případně jedná o branku vlastní). Naštěstí nás již žádný domácí turnaj nepotká. Tuto smůlu můžeme tak protrhnout až příští sezónu, jelikož ta letošní se již velmi rychle chýlí ke konci a čeká nás jen závěrečný turnaj v Adamově za čtrnáct dní, kde si zahrajeme s Bojanovicemi a Strážnicí. Jistě se pokusíme uhrát ještě nějaké body do tabulky. Věříme, že se s námi přijdete se sezónou na tento závěrečný turnaj rozloučit, kdy bude možné zhodnotit, pokroky jednotlivých hráčů. Máme sice v mnohém velké rezervy, však mnozí z nás se za tento rok opravdu o velký kus florbalově posunuli kupředu v našem sportu, který by i nadále měl zůstávat nejen dětem na této úrovni především pro radost, proto postavení v tabulce není vše, důležitější jsou společné zážitky, vlastní trénink, píle, zdraví, radost i pokora.