Mladší žáci Black se na svůj další turnaj vypravili do Lanžhota. Tam na ně čekali tři soupeři. První utkání sehráli proti FBC Slavkov. V něm se klukům dařilo hodně střílet a tvořit tak nebezpečné situace. Vyrovnané utkání odehráli s domácím Lanžhotem. V tomto utkání klukům docházely síly, ale i tak se dokázali se zápasem dobře popasovat. Do posledního zápasu vstoupil tým Black proti ŠSK Očov Hodonín. Tento soupeř byl ze všech nejsilnější a tak byl schopný spoustu chyb židenických žáků potrestat. I tak ale kluci nevynechali jediný souboj a ve všech utkáních makali na plno. Trenér je tak s výkonem po právu spokojený.

Tým mladších žáků Pink také odehrál v sobotu turnaj. Na ten vyrazilo družstvo Davida Bednáře do Znojma. V úvodu turnaje poměřili síly s brněnskými TROOPERS, dále svedli souboj s FBŠ Hummel Hattrick Brno U13. Výjezd pak ukončili utkáním s domácími TJ Znojmo LAUFEN CZ. 

Hodnocení turnaje trenéra mladších žáků Black Martina Peitla:

“První utkání turnaje kluci odehráli proti FBC Slavkovu. Od začátku zápasu bylo vidět, že individuálně jsme na tom lépe než soupeř. Kluci si jako cíl zvolili deset střel za zápas. V první polovině jsme soupeřovu bránu ohrozili čtrnáctkrát. V druhé to bylo patnáctkrát. V tomto utkání kluci dokázali tvořit více než soupeř a díky tomu cíl splnili.

Druhé utkání bylo proti domácímu TJ Lanžhot. V tomto zápase to bylo z pohledu individuálních schopností vyrovnanější. Soupeř napadal naší rozehrávku a kluci si s tím moc nevěděli rady. A přes to byli schopni v první polovině vystřelit na bránu devětkrát. V druhé už byla vidět únava, protože jsme odehráli dva zápasy hned po sobě. I přes to jsme ohrozili bránu šestkrát. Kluci tedy svůj cíl nedokázali splnit.

Ve třetím zápase nás čekal ŠSK Hodonín. Individuálně byl soupeř lepší. V naší hře se začaly objevovat chyby v obraně. Nechávali jsme volné hráče v předbrankovém prostoru. Soupeř tyto chyby trestal. Kluci v první půli zápasu dokázali ohrozit bránu šestkrát a v druhé osmkrát.

Celý turnaj hodnotím spíše pozitivně. V naší hře se objevovalo spoustu dobře vyřešeních situací. Pozitivní je počet střel, co ohrozil bránu soupeře. Větší mezery byly v obraně, kde jsme se nedokázali moc poprat s rozebíráním hráčů bez míčku a vytvářet tlak na hráč s míčkem. Na konec bych chtěl pochválit kluky za výkon ve všech zápasech. S ohledem na počet, byli schopní na hřišti nechat všechno.”

Hodnocení turnaje trenéra mladších žáků Pink Davida Bednáře:

"Mladší žáci Pink odjeli na svůj další turnaj do Znojma. Po cestě, která nám vcelku utekla jsme zapluli do Znojemské haly, kde se družstvo zkompletovalo a začala naše příprava před prvním utkáním s TROOPERS. Kluci si po jarních prázdninách na naší poradě svými slovy stanovili, že vidí mezery v tom, na co se v utkání soustředí a že jejich pozornost často utíká od vlastní práce v utkání ke věcem, které nemohou sami stoprocentně ovlivnit (rozhodčí, provokace soupeře, diváci, výsledek utkání, následek prohry/výhry), což jim výrazně ztěžuje podání svého nejlepšího výkonu na hřišti. Poslední dva týdny jsme tedy pracovali na tom, abychom klukům vytvořili na trénincích prostředí co nejbližší utkáním a zároveň se kluci učili se v tomto prostředí soustředit je na sebe a svůj výkon (což je každopádně velice dlouhodobý proces, na kterém musíme pracovat dál a dál). Na toto jsme ovšem nyní mohli navázat na turnaji. Dali jsme si tedy názorné cvičení, které nás před utkáním zaměřilo na vlastní úkoly (zjednodušeně jsme koukali pět minut na děravý míček), které mělo naprosto skvělý efekt. Do prvního utkání měl tým za sebou kvalitní rozcvičku, rozchytání v tempu a kvalitě, vytvořený základní herní plán = co chceme, a šlo se hrát. Začátek utkání ukázal v plné míře jak důležitá byla tato kvalitní příprava. Kluci soupeře absolutně zaskočili a vstřelili mu z prvních šesti střel čtyři góly! Soupeři se pak během celé první poloviny podařilo prosadit pouze jednou. Do druhé poloviny, do které jsme měli vstoupit za stavu 4:1 jsme si tedy stanovili jasný cíl – vyhrát také druhou polovinu. V hlavách hráčů se za takového stavu často totiž převrací mindset ze “chci vyhrát” do “nechci prohrát” = chci to udržet, jak to je. Tato motivace následně způsobuje pasivní pojetí hry a opět odvrací pozornost nežádoucím směrem. Myslím, že i přes snahu jsme se tomuto neubránili a soupeři se podařilo góly vstřelit. Následovala přetahovaná, ve které už své našel náš soupeř. I když kluky ztracený zápas mrzel, dokázali si ihned po utkání (v emocích), v hodnocení, které sami začínali, říct, že s tímto soupeřem podali zatím svůj nejlepší výkon, že soupeře přehrávali přihrávkami i dobrým pohybem nebo že z mála střel dokázali vykouzlit hodně pěkných gólů. Důležité pro ně bylo zejména zjištění, že již znají strategii jak na tohoto soupeře hrát a mají již také technické dovednosti tento recept na hřišti uvařit.

Druhému utkání proti Hattricku předcházela opět kvalitní příprava a tentokrát si hráči sami připravili herní plán rozšířený o další prvky, což pro mě bylo velice příjemné zjištění. Do každé hry je velice důležité herní plán mít. Obsahuje cíle, kterých chce tým dosáhnout a stretegii, jak těchto cílů proti soupeři dosáhnout. O herní plán se tým může vždycky opřít a vycházejí z něj pro každého hráče konkrétní úkoly. Do utkání s Hattrickem vstoupil tým opět velice dobře a dostal se do podobného vedení jako proti TROOPERS. Fascinující bylo pozorovat kreativitu hráčů v tomto utkání i na celém turnaji. Jmenovitě Kuba Hanuš a Tom Pokorný si vymysleli jednoduchý ťuk ťuk, který hráli po buly a kterým asi desetkrát na celém turnaji přehráli napadání soupeře, což si myslím, že soupeře dost štvalo. Celé to vypadalo stejně, jako když trenér týmu vymyslí rozehrávku, nakreslí jim ji na tabulku a tým ji poté trénuje, aby ji pak opakoval v utkání. Rozdíl byl v tom, že kluci si ji vymysleli sami (a skvěle) z vlastní iniciativy a jde tak o jejich vlastní produkt, na který mohou být hrdí a který jim v jejich hře pomohl. První polovinu utkání měl tým pod kontrolou až do poslední minuty, kde Hattrick předvedl velice dobrou pasáž a podařilo se mu nás třemi rychlými góly dohnat. Bylo poznat, že se kluci v hlavách vrátili do předešlého utkání, kde se jim stala podobná věc a hrozilo tak, že utkání skončí stejně (vždy se totiž stane spíše to, čemu hráč v hlavě opravdu věří). Zde jsem do diskuze v poločase zasáhl se záměrem klukům situaci otočit do pozitivna, držíce se kréda vycházejícího z teorie her – “Každou výhodu soupeře musíme využít v náš prospěch.” Týmu jsem se zeptal, co si myslí, že má soupeř v hlavě po tom, co nás takto dorovnal. Odpověď byla jasná – dokázal nás dorovnat, takže má nyní jakýsi pocit spokojenosti = zbavili jsme se náskoku. Další otázka zněla – “Jak tedy my využijeme to, že soupeř má teď pocit, že “to hlavní má už za sebou”? Zvolená strategie zněla: “Vletíme na ně s maximální aktivitou a nepustíme je k míčku.” V tomto ohledu jsme zjistili, že pro nás může být vlastně výhodné, že Hattrick dokázal vyrovnat a polovina neskončila 4:3 pro nás – to by soupeř šel do druhé poloviny stále s úkolem dorovnat, který by ho motivoval. Takto se soupeř dorovnáním vlastně ukolébal. I když jsem kluky k tomuto navedl já, oni sami museli strategii ve hře odehrát. Musím říct, že s tímto úkolem si poradili naprosto neuvěřitelně. Úžasně chytající brankář, počet vyslaných střel, kvalita hry, úžasně ubojované oslabení a z něj dokonce vstřelený gól. Efekt naší hry je pak viditelný i na výsledku. Náš tým vstřelil ve druhé polovině tři branky, soupeř ani jedinou. Po tomto utkání, které hráči od první do poslední sekundy zvládli výborně a ze kterého si odnesli zasloužené vítězství si hráči opět předali velice pozitivní zpětnou vazbu.

Třetí utkání proti Znojmu již vykazovalo z naší strany známky třetího utkání po dvou vydařených. Je velice těžké se kvalitně připravit a odehrát v maximálním výkonu na jednom turnaji tři utkání. V tomto utkání jsme na soupeře nestačili na nohách a ani naše soustředění již nebylo takové, jako v minulých utkáních. I tak jsme si v utkání nacvičili určitou strategii, kterou můžeme využívat v utkáních, která se nevyvijí pro nás dobře a která nám dokáže podržet si pozitivní mindset.

Celý turnaj byl pro mne známkou toho, jak skvělou práci nyní na tréninku odvádíme. Nemluvím teď o dovednostech, jako spíše o práci s mentálním nastavením a o schopnosti hráčů chápat hru. Hra jako taková jen o dovednostech (technika, kondice) není. Rozhoduje v ní strategie, psychika, improvizace, kreativita, schopnost se rozhodovat a využívat zkušenosti, komunikace... Je důležité a správné, že všechny tyto věci u kluků rozvijíme, pracujeme na nich, jsou pro nás klíčové a máme jasnou vizi a plán kam je posuneme.

Schopnost sebehodnocení hráčů a celého týmu vzájemně se výrazně zlepšuje a tato schopnost se racionálně zhodnotit po vyhraném, prohraném, podařeném i nepodařeném utkání ukazuje zvyšující se míru zdravého sebevědomí, které vychází pouze z vlastních schopností a zkušeností.

Tenhle mládežnický tým začíná mít sílu, má tu nejlepší energii, ví co chce a ví co pro to dělá."