Domácí dvojkolo mají za sebou juniorky. Ty se na VUT utkaly v sobotu s Hradcem a v neděli s Olomoucí. Z celého víkendu získaly bod za prohru po nájezdech.
Další turnaj v rámci 2. ligy odehráli dorostenci na Campusu v Bohunicích. V cestě jim tentokrát stály dva brněnské celky - Gepardi a Hornets.
Dva odlišné zápasy odehráli dorostenci v neděli v Bohunicích. V utkání s Gepardy se oběma celkům dařilo zejména v obranné fázi, a proto nepadlo tolik branek, naopak duel s Hornets nabídl ofenzivní hody a 21 gólů! V obou utkáních se z výhry radoval soupeř, dorostenci ale ukázali, že jsou na správné cestě a potvrzují, že cesta, na kterou se klub v rámci výchovy mládeže vydal, je správný.
O obou zápasech, o turnaji jako celku a také o progresu jeho svěřenců, se rozpovídal trenér David Bednář:
V prvním zápase se nedařilo především naší útočné hře. Problém našim hráčům dělalo posunutí hry na soupeřovu polovinu a jen velmi těžce jsme si vytvářeli gólové šance. Na druhou stranu v zápase hráči velmi dobře pracovali směrem dozadu a dokázali také protivníkovi zamezit ve vytvoření nebo proměnění mnohých šancí. Samozřejmě z našeho pohledu je nyní prioritní spíše útočit a góly dávat a tím diktovat našemu soupeři tempo a formu hry, a nikoliv soustředit naše úsilí ve snahu góly nedostávat a jen reagovat na soupeřovy kroky na hřišti. Naše prezentace na hřišti tedy v tomto zápase příliš neodpovídala dlouhodobému nastavení a tento fakt se také promítl do výsledného skóre, kdy se našemu týmu podařilo vstřelit pouze jednu branku. Pozitivně bych pak v tomto zápase hodnotil skvělý individuální výkon brankaře Viktora Hladíka a mnohých dalších. Musím také zmínit stále viditelnější posun v chápání hry v hlavách hráčů, kteří už sami dokážou mnoho věcí na hřišti a také mimo ně samostatně řešit a komunikovat je pak mezi sebou. Velkou radost mi v tomto směru udělalo vidět zkušenější hráče, jak aktivně a směrodatně radili hráčům méně zkušeným. Poslední pozitivum z mého pohledu bylo, že si hráči v průběhu zápasu vyzkoušeli jak oslabení, tak i dvě přesilové hry a na závěr také hru v šesti.
Do druhého utkání proti Hornets Brno ZŠ Horní jsme nastoupili v pozměněné sestavě uzpůsobené k podpoření naší útočné hry. Po několika minutách bylo vidět, že tento krok splnil svůj účel. Během prvních šesti minut se nám podařilo vstřelit čtyři branky a z hráčů tryskala skutečná chuť ke střelbě a útočné hře. Soupeř se ovšem nenechal naší hrou vyvést z míry a zvládal hledat díry v naší obraně, které často vznikaly právě díky chuti našich hráčů být co nejvíce vepředu. V důsledku tedy tento zápas nabídl “přestřelku“ obou týmů. Ve třetí třetině utkání se začalo projevovat fyzické vyčerpání našich hráčů, kteří nedokázali dál na vývoj utkání reagovat a soupeř tak dokázal konečný výsledek jednoznačně převrátit ve svůj prospěch. V tomto ohledu je třeba podívat se zpět za letní přípravou a zhodnotit, jestli hráči vstoupili do sezony dostatečně připraveni po fyzické stránce. Věřím ale, že vyčerpání bylo způsobeno také relativně krátkou pauzou mezi zápasy. Velice pozitivně hodnotím opět týmového ducha v tomto utkání. Hráči bojovali skutečně do svých posledních sil a utkání v žádné jeho části nevzdali.
Tento turnaj pro mě obecně znamenal především skvělý vhled do tohoto týmu, který i když prozatím není v některých aspektech hry tak úspěšný, jako někteří naši soupeři, tak je velmi dobře týmově naladěn a má veškeré předpoklady do budoucna, aby se z hráčů v něm staly zdravě sebevědomé, odvážné, kreativní a samostatné osobnosti, sportovci a lidé.
Děkuji chlapcům za skvělý turnaj, který jsem si s nimi maximálně užil v kamarádské atmosféře.