Dorostenky o víkendu čekal dvojzápas proti FBS Olomouc. Díky povedeným výkonům v základní části a konečnému druhému místu postoupily dorostenky do předkola o MČR. To se odehrálo o uplynulém víkendu. Série se odehrála na dvě utkání z nichž vyšel vítězně ten tým, který vstřelil dohromady více gólů. Začalo se v sobotu v Brně. 

Během prvních dvou hracích částí si soupeřky z Olomouce vytvořily dvoubrankový náskok a Židenice tak musely dotahovat. O snížení se v úvodu závěrečné třetiny postarala Vendula Žáková. O další branku na straně Židenic se postarala Nela Horáková, která stav zápasu vyrovnala! Jen okamžik na to vychytala nařízené trestné střídání Nikol Cenková a nedovolila Olomouci vzít si zpátky vedení. Vyrovnaným stavem zápas nakonec i skončil. 

V neděli se pokračovalo v Olomouci. Utkání mělo podobný scénář. Během prvních dvou třetin Olomouc skórovala, což se Židenicím povedlo ve třetí třetině dotáhnout. O branky se postarala Adéla Žampachová a Ella Endlová. Tentokrát se ale Židenicím stav nepovedlo udržet a ještě dvakrát inkasovaly. Ve druhém utkání tak brněnské dorostenky padly, což znamenalo postup soupeře.

Hodnocení trenéra dorostenek Daniela Slováka:

"Dostat se do předkola MČR dorostenek mezi šestnáct nejlepších týmů v republice pro nás znamenalo velký úspěch a chtěli jsme dojít ještě dál. Určitá komplikace nastala ve chvíli, kdy jsme zjistili, že za nás už nemohou nastoupit tři dorostenky, které celou sezónu hrály na výjimku. Bylo nám to všem moc líto, protože holky za nás celý rok bojovaly a zasloužily si tam být s námi. Nedalo se s tím ale nic dělat. Takové věci prostě musíme respektovat. O to větší šanci dostaly hráčky, které měly těžký úkol tyto tři nahradit, a musím říct, že se s tím popasovaly skvěle. Náš herní projev v obou zápasech se blížil našemu maximu.

V prvním utkání na nás soupeř od začátku vlétl velmi aktivně, ale rychle jsme si dokázali, že tak důležité zápasy s kvalitními soupeři zvládneme odehrát nejen vyrovnaně. Měli jsme herní plán, kterého jsme se celkem drželi, ale hlavní silou byly podle mě herní návyky. Holky ukázaly, že za rok do sebe dokázaly vstřebat principy, které ve hře předvádějí přirozeně a automaticky. Trápila nás trochu koncovka a museli jsme dohánět dvoubrankovou ztrátu, ale díky tomu, že jsme si pravidelně vytvářeli šance, jsem neměl obavy, že by nám tam něco nespadlo. Holky nakonec vyrovnaly a o postupujícím se mělo rozhodnout další den.

V neděli jsme odehráli znovu vyrovnaný zápas. Trápily nás zejména rychlostně vybavené individuality Olomouce. Chvílemi nám chyběla přímočarost, ale to jsme dokázali zlepšit a více jsme se tlačili do zakončení. Do třetí třetiny jsme šli s vědomím, že nehrajeme vůbec špatně, ale vzhledem k dvougólové ztrátě jsme museli přidat na ofenzivě. Góly nakonec přišly z herních prvků, ve kterých jsou holky opravdu silné. Po vyrovnání jsme byli v euforii a hráli opravdu skvěle. V tu chvíli jsem opravdu věřil, že zápas dokážeme dotáhnout do vítězného konce. Bohužel pár minut před koncem jsme nezvládli jednu situaci, jak bychom si představovali a inkasovali jsme. V závěru jsme pak při oslabení hráli vabank a soupeř si výhru pojistil.

Gratuluji soupeři, se kterým jsme odehráli opravdu cenné zápasy, které se podobaly dospělému florbalu - přesně takovému, jaký chceme zažívat. Museli jsme zkousnout velký smutek, ale to k tomu patří. Jsem rád, že jsme ukázali správnou tvář a také to, že umíme prohrávat se ctí. Na holky jsem opravdu hrdý. I když jsem byl po utkání hodně smutný, nečekal jsem, jak rychle mě to přejde. Mám z toho spoustu pozitivních vzpomínek a když jsem viděl video, na kterém se holky extra radují, pak extra smutní a prožívají to všechno společně jako tým, tak jsem vlastně hodně spokojený. Navíc to zlepšení od začátku sezóny je obrovské. Dokázali jsme do holek i do naší hry dostat to, co chceme na hřišti vídat – a proto na jednu stranu cítím, že jsme toho vlastně hodně vyhráli."