Ani objektiv České televize neznervózněl židenické elévy, kteří na turnaji v nové hale ve Svitávce předváděli opravdu pěkné výkony. Přečtěte si, jak počínání družstev Blue a Black hodnotili trenéři Jana Vývodová a David Bednář.

Elévové Blue - komentář trenéra Davida Bednáře

Chlapce z týmu Blue, kteří vkročili mezi mantinely jako první z obou týmů, čekaly zápasy proti těžkým soupeřům, kteří našim hráčům nedali na hřišti nic zadarmo. Kluci ovšem každý zápas bojovali jako správní draci a v každém utkání dokázali vstřelit soupeři několik branek. K vidění byly i opravdu velice pohledné akce. Hráči se ničeho nebáli a do každého souboje o míček šli vždy s maximálním nasazením. I když v některých zápasech náš tým inkasoval mnoho gólů, hráči si odnášeli především pozitivní pocity, protože hráli velmi dobře, srdnatě a mnohým z nich se podařilo udělat v utkáních něco nového, co je zase posune o kousek dál. Osobně jsem měl radost také z toho, že kluci hráli i přes náročný program až do poslední vteřiny turnaje naplno a ani na okamžik nezmizela jejich chuť i nadšení hrát a vstřelit soupeři co nejvíce gólů.

Elévové Black - komentář trenérky Jany Vývodové

Team Black vstoupil do turnaje až o zápas později, a tak se po základním zahřátí a rozcvičení postavil podél mantinelu a fandil svým spoluhráčům. V prvním zápase kluci nastoupili proti TJ Sokol Letovice. Byli jsme ještě plní energie, a tak kluci běhali po hřišti s lehkostí a střel na branku nebylo zrovna málo. Jednotlivé trojky spolu skvěle spolupracovaly. Po zápase jsme si oddechnuli a opět zafandili teamu Blue. Do dalších zápasů proti Hattricku a Bulldogs jsme šli ještě s větším nadšením a společně oslavili každý povedený zákrok a gól. I když pravda, občas z nadšení málem vzešlo i nějaké to zranění. Tobíkovi se totiž povedlo projít přes všechny hráče a míček skončil v síti za překvapeným gólmanem. Když se poté s nadšením rozběhl směrem k nám si se všemi plácnout, úplně zapomněl na mantinel a přeletěl přes něj na střídačku. Hned ale vyskočil na nohy a jeho úsměv zářil na celou halu. V obraně se kluci nebáli jít do soubojů a zabránili tak nejednomu útoku na jednoho z našich brankářů, přičemž pohotově reagovali a okamžitě přecházeli do útoku. Když už se ale přece jen někomu podařilo projít, tak v bráně kluci předváděli bravurní kousky a zabránili tak soupeři vyčistit nějakou z pavučinek v bráně. V posledním zápase proti Gullivers už klukům docházela energie, ale i tak dali do zápasu vše a nevzdávali se do posledního konce.  Po zápase jsme se společně v klidu protáhli a už nás čekala jen cesta domů. 

Další zápasy nás čekají tentokrát na hale v Tuřanech 19. 3., a tak doufáme že nás přijde podpořit podobně velká skupinka fanoušků a my jim opět ukážeme to, co umíme, co máme rádi a pro co nám nevadí propotit nejedno tričko.