První otázka se přímo nabízí. Proč se Florbal Židenice rozhodl spolupracovat právě s Gullivers?

O užší spolupráci s některým z brněnských klubů jsme uvažovali již delší dobu a padla i nějaká nabídka. Volba na Gullivers vyplynula celkem jednoduše. Zájem měly obě strany. Dle mého názoru mají Gullivers velice dobře nastavenou práci s mládeží. Vzhledem k tomu, že to je i naše priorita, tak byla ta volba celkem logická. Navíc veškerá dosavadní jednání s představiteli Gullivers byla vždy naprosto férová. Věřím, že právě započatá spolupráce bude dlouhodobá a oboustranně kladně hodnocená.


Prozradíš, jak dlouho ta jednání probíhala?

Jednání probíhala asi měsíc, kdy jsme ladili různé detaily budoucí dohody. Nešlo ale o žádné zásadní věci, v podstatě od začátku panovala v hlavních bodech shoda.

Jako přední představitel jednoho z klubů. Co si od té navázané spolupráce slibuješ?

Naším hlavním přáním bylo nabídnout hráčům, kteří svou florbalovou výkonností "přerostou" náš klub, možnost jednoduše pokračovat dál, ale zachovat neustále i vazbu na mateřský klub, kam se můžou kdykoli vrátit. Podobný princip by měl fungovat pro holky hrající v Gullivers a jejich možný budoucí jednoduchý přechod do našich družstev dorostenek, juniorek nebo žen. Do budoucna si od vzájemné spolupráce slibujeme i výpomoc pro naši mužskou složku, kde chceme postupně posouvat družstva do vyšších soutěží.

No a v neposlední řadě by měla začít fungovat i spolupráce ve vzájemném sdílení know-how, tréninkových procesů a také v koordinaci při jiných akcích, jako jsou nábory. To už jsme si ostatně vyzkoušeli na nedávném EuroFloorball Tour u Ronda, kde jsme měli dohromady jeden ze stánků.


Jirko, znamená to, že plánujete oba kluby, K1 Florbal Židenice a Gullivers Brno, spojit?

Ne, nejedná se o spojení. Kluby budou fungovat nadále samostatně jako doteď, na tom se nic nemění. Jde jenom o nastavení spolupráce mezi dvěma samostatnými subjekty.


Změňme téma. Před pár týdny definitivně skončila sezóna. Jak ji hodnotíš?

Já bych to hodnocení asi rozdělil nejlépe do několika částí. Hned na začátek se samozřejmě nabízí hodnotit sezónu pohledem na náš elitní tým v Extralize žen. Zde panuje samozřejmě nespokojenost s tím, že jsme nepostoupili do play-off. Důvodů bylo víc, ale cílem bylo play-off, a ten se splnit nepodařilo. Na druhou stranu jsem rád, jak se celý tým popasoval s play-down, není to vůbec jednoduchá soutěž. I když jsme si sezónu nakonec hodně protáhli, tak jsme extraligu udrželi. Za tu v konečné fázi obrovskou vůli udržet nejvyšší soutěž v Brně patří samozřejmě hráčkám i realizačnímu týmu obrovský dík.

Juniorky a dorostenky odehrály letošní ročník velice dobře, juniorky si vedly první sezónu ve vrcholové soutěži juniorek slušně. Od postupu do čvrtfinále je dělilo jen pár minut. Ten závěr rozhodujícího utkání v Mladé Boleslavi byl hodně bolestivý a smolný. Ale pro holky je to strašně cenná zkušenost, i když řada těch hráček už tuto věkovou kategorii "přeroste". 
Pak jsou tu dorostenky, které postoupily do play-off a s Vítkovicemi odehrály i přes vyřazení vydařené zápasy.

Co se týká mužské složky, tam zůstalo družstvo mužů za očekáváním. Minimálně na střed tabulky tým podle mého měl. Naopak u juniorů a dorostenců je vidět oproti minulým sezónám jednoznačný progres, teď jen pokračovat v té nastavené práci dál.

Co se týká dalších týmů mládeže, pro každého trenéra je hlavní úspěch to, že děti mají radost ze hry. To, že jeho svěřenci se sportem – a tady apeluji na slůvko sport, protože pro nás je důležité, že děti sportují –  nekončí. Naopak se každý rok v září naše řady rozrůstají. Myslím, že ve všech mládežnických kategoriích se nám daří tento přístup aplikovat a zábavnou formou pracovat na zlepšování individuálních dovedností a týmové úspěchy se potom dostavují samy. Ty úspěchy ale nechceme měřit počtem vstřelených branek nebo sesbíraných bodů. To je v těchto mládežnických kategoriích pomíjivé a nesmyslné, pro řádný vývoj sportovce a sportovkyně nesmí vznikat tlak na výsledek. Spíše jde o dílčí faktory, radost ze hry a chuť do tréninků je mnohem relevantnější měřítko. I tak pokud bych tedy měl hodnotit sezónu v podání mládeže, tak šlo jednoznačně o úspěch.


Je konec května, začíná letní příprava. Do září je potřeba naběhat ještě hodně kilometrů a vypotit hodně "krve". Co ale klub chystá dál?

U elitního A družstva žen pracujeme už delší dobu na složení pro další sezónu, ladíme jak posílení hráčského kádru, tak doplnění realizačního týmu. Bohužel nic nejde tak jednoduše, jak bychom si všichni přáli. Zatím tedy nedokážu nic konkrétního slíbit.

U ostatních kategorií probíhají usilovné práce na nastavení většiny běžných věcí pro příští sezónu. Jsme ve fázi, kdy hledáme optimální časové sloty v halách, mluvíme s trenéry a domlouváme věci, které sice nejsou moc vidět, ale reálně by se bez nich běžný chod florbalového klubu neobešel.
V létě je před námi řada letních turnajů, minulý víkend byli mladší žáci na turnaji La Saga ve Švýcarsku, hned následující víkend čeká řadu našich mládežnických družstev Ostrava Cup. Koncem června se pak v Brně koná tradiční Hummel Open Game. To je po té florbalové stránce.

Stran té neformální nesmím samozřejmě zapomenout na celoklubové ukončení sezóny 15. června na hřišti za židenickým Sokolem. Loni se jednalo o vážně vydařenou akci a věřím, že letos nám bude počasí opět přát. Moc se těším, že se členové klubu, rodiče a podporovatelé zase potkají v neformální a přátelské atmosféře. Tímto vás všechny zvu!

No a výhled do bodoucna?

Osobně věřím, že příští sezóna nás posune opět dál v budování florbalového klubu, který bude pro všechny členy "jejich" klubem a komunitou přátel. Že se lidé uvnitř klubu budou rádi potkávat, sdílet svou radost, úspěchy ale i prohry, prostě taková druhá rodina. A pevně doufám, že té radosti bude příští sezónu opravdu hodně!