V sobotu pokračovala jihomoravská liga mladších žáků 46. kolem na brněnském Sporpointu, kde nechybělo ani naše družstvo mladších žáků Black. Na mladé Draky nejdříve čekal tým TJ Sokol Lanžhot, poté narazili na brněnského soupeře Sokol Brno I EMKOcase Gullivers B. V posledním utkání dne si na ně brousil zuby domácí tým Bulldogs Brno. Během turnaje se postupně výkon kluků zlepšoval a ve třetím utkání podali ten nejlepší výkon. 

Mladší žáci Pink si na svůj turnaj museli počkat až do neděle. Na turnaji v Hodoníně je kromě zápasu s domácím celkem ŠSK ŽŠ Očovská Hodonín čekali i dva brněnští soupeři - Hattrick a Gepardi. Výkon v prvním utkání ovlivnila ospalost, která stála za nekoncentrovanou hrou. Druhý zápas byl však úplným opakem. Kluci bojovali, běhali a byli aktivní. V závěrečném měření s Gepardy navázali kluci na výkon z předchozího zápasu, avšak tento soupeř velmi tvrdě trestal chyby v jejich hře. 

Hodnocení trenéra mladších žáků Davida Bednáře:

"Mladší žáci Black nastoupili ke svému dalšímu turnaji na brněnském Sportpointu. V prvním utkání proti Lanžhotu kluci od minula věděli, jaké má soupeř silné a slabé stránky a pokusili se těchto znalostí využít. Plán byl dostávat se do útoku zejména pomocí přihrávek. Ačkoliv se kluci o toto už v první polovině utkání snažili, chyběla přihrávkám často požadovaná kvalita, a proto spoustu těchto přihrávek zachytil soupeř, který následně naši kreativitu trestal. Ve druhé polovině se kvalita zvýšila, kluci si dokázali soupeře přihrávkami několikrát přehrát a v poslední minutě dokázali vyrovnat skóre utkání, což bylo sladkou odměnou za tvrdou práci v celém zápase. Z utkání musím vytknout Fildu Černého, který předvedl skvělé zákroky v obraně a zlikvidoval několik soupeřových šancí. Je vidět, že Filda moc dobře pracuje se zkušenostmi z tréninků i utkání a dokáže se tak posunovat stále dál.

Ve druhém utkání proti Gullivers proti nám stál soupeř s mladým družstvem plným elévů. Tito byli velice obratní a i technicky dobře vybavení. Klukům tedy dělala problém zejména obrana. Ovšem soupeř, ani my, jsme nebyli příliš kvalitní v zakončení a utkání, ačkoliv probíhalo stylem – “nahoru, dolů“ (ani jeden tým neměl utkání pod kontrolou a míček neustále měnil svého majitele), nenabídlo mnoho vstřelených branek. Z naší strany na tom má zásluhu především Teo Hanák, který v bráně předváděl velice chytré zákroky.

Třetí utkání proti Bulldogs se neslo především v naší režii. Nepříliš aktivní soupeř nám nechal spoustu prostoru pro vlastní hru, čehož kluci neváhali využít. V utkání se nám podařilo vstřelit deset branek z třiceti čtyř střel! Z toho mnoho vstřelil Adam Grund. Velice pozitivní bylo také to, že se mnozí kluci snažili si nesobecky přihrávat, což je velice důležité, získat ve věku mladších žáků tento týmový návyk.

Celkově jsem kluky na turnaji mohl především chválit. Jakékoliv zjištěné nedostatky jsme si pak stavěli růstově, tedy – “toto nám zatím nejde, co uděláme pro to, abychom se v tom zlepšili?“

Mladší žáci Pink odjeli brzkým vlakem na turnaj do rodiště TGM, který by tři dny před turnajem oslavil narozeniny – Hodonína. Po příjezdu na halu jsme měli nějaký čas navíc, využili jsme ho k tomu, že jsme si na sebou dovezený projektor pustili naše nejlepší akce z posledního turnaje. Cíl byl zejména kluky před turnajem povzbudit a dodat jim sebe-vědomí. Následně jsme zaměřili svoji pozornost na první utkání. První utkání s Hattrickem bohužel z naší strany nenabídlo příliš dobrý obraz hry. Soupeř si naši obranu přehrával přihrávkami a my jsme nebyli schopni mu kombinaci rozbít. Naše góly pak padaly zejména z individuálních akcí, což týmu stačilo v první polovině utkání, nikoliv už ovšem v té druhé, kde jsme měli pouze dvě střely (v první šest střel). Kluci si jako příčinu toho, že nehráli takovou hru, jakou umí, označili zejména určitou ospalost. Naše zpětná vazba pak směřovala také k absenci spolupráce. Je třeba si uvědomit, že aby se klukům v utkáních dařilo a dokázali soupeře přehrát, je nutné spolu maximálně spolupracovat v útoku i obraně. Toto utkání toho bylo příkladem.

Druhé utkání s Očovem jsme hráli téměř bez přestávky mezi utkáními. U některých kluků jsem zároveň vnímal určitý strach ze soupeře, se kterým se nám prozatím každé utkání herně, ani výsledkově nepodařilo. Musím říct, že to, co se pak v utkání dělo mi vyrazilo dech. Hráči si zjevně vzali ze zpětné vazby po prvním utkání 110% k sobě a zároveň si připravili strategii, jakou chtějí soupeře porazit. Očov je silný především v přihrávkách a rychlém zakončení. Tuto jeho výhodu se hráčům podařilo dle mého soudu zcela rozbít a soupeři se tento modus operandi v utkání nepodařilo zrealizovat. Takový chtíč, energii, chuť a emoce jsem u kluků dosud neviděl. Kluci slavili každý obranný zákrok, chytnutý míček, střelu i pokus o střelu. A že toho všeho v utkání bylo požehnaně. Utkání si většinu svého času drželo vyrovnaný stav 2:2. Na klucích bylo vidět, že ale chtějí vyhrát a chtějí gól dát. Za celé utkání k tomu užili 17 střel! Tuto sebe-důvěru jim přinesla dle mého soudu především první polovina, kdy poznali, že před sebou nemají neporazitelného fantoma, ale soupeře, kterého chvílemi i přehrávají. Radost a emoce, když se Dávidovi Do podařilo vstřelit branku, která nás dostala do vedení, byla obrovská. I my trenéři jsme se nechali emočně do utkání více vtáhnout. Většinou se spíše držíme zpátky, ovšem takovéto emoce jsou pro hráče velice důležité, aby si je prožili, a my jsme tak rozhodně nechtěli nadšení neprojevovat nebo dokonce mírnit. Shrnuto, klukům se podařilo svojí hrou i tvrdou prací utkání ovládnout. Ve zpětné vazbě jsme jim pak především připomněli, jak mluvili před utkáním a co následně dokázali. Je velice důležité, aby hráči získali sebedůvěru nikoliv až průběhem utkání, ale aby do něj tak již vstupovali. I takováto utkání jsou pro to skvělá. Každopádně nejdůležitější práce je v tomto na vás, rodičích, abyste kluky neustále podporovali, ptali se jich na jejich pokroky a aby vaši podporu vždy cítili.

Třetí utkání proti Gepardům bylo stejné, jako všechna naše utkání s tímto soupeřem předtím. Gepardi se dlouhodobě drží herního stylu, který je sice velice efektivní, ovšem nepříliš zaměřený na rozvoj dětí. Beton v obraně a následně protiútoky jsou strategie, která silně trestá kreativitu, sama jí pak neoplývá. A přesně to se v utkání stalo. Naši hráči byli většinu času na míčku a snažili se v útoku tvořit. Zde se nám mírně vymstila naše tvořivost na úkor přímočaré hry do brány, ovšem právě tvořivá hra je hra, kterou se prezentovat nyní chceme. Výsledek byl takový, že z našich třinácti střel se nám podařilo vstřelit jen jednu branku, kterou vsítil elév Adam Bejček. Soupeř pak proměnil tři nebo čtyři protiútoky po naší chybě v útoku. Kluky jsme chválili především za schopnost strategického myšlení, kdy se snažili protiútokům Gepardů po zkušenostech z minula čelit a často úspěšní byli. Dále pak právě za tvořivou hru i počet střel. Velice pozitivní, a to bych rád skutečně zdůraznil byla pozápasová diskuse v šatně. My trenéři jsme ani nestačili začít a hráči si začali k utkání dávat zpětnou vazbu sami. Navzájem se pochválili, označili si příčiny, proč hra vypadala, jak vypadala a uznali, že jejich hra byla dobrá. Nejvíce mě ovšem příjemně překvapil Dávid Do, který klukům předložil skvělou otázku k zamyšlení. Tato otázka vybízela ostatní především k tomu, aby si řekli, jestli nemohli v utkání udělat víc. Dávid pak ovšem sám sebereflexí uznal, že snažit se mohl víc a nešlo tedy vůbec pouze o kritiku ostatních. My trenéři jsme se na sebe jen otáčeli a říkali jsme si, jak super věc se právě stala. Na věk mladších žáků jde už o komunikaci a spolupráci na velice dobré úrovni a ukazuje, že jdeme v rozvoji měkkých dovedností u kluků správným směrem.

Turnaj bych hodnotil jako velice náročný pro kluky - museli brzy vstávat, měli nepříjemný harmonogram turnaje.. Popasovali se s ním ale skvěle a věřím, že si z utkání odvezli super pocity."