Pouze brněnské soupeře měli na menu mladší žáci Pink, kteří se na další turnaj vydali do Tuřan. Svůj herní den odstartovali zápasem s domácímí TROOPERS Black. Poté se střetli s Hornets Brno ZŠ Horní. A turnaj pak zakončili utkáním proti Sokol Brno I EMKOCase Gullivers.

Hodnocení trenéra mladších žáků Davida Bednáře:

"V prvním utkání proti TROOPERS jsme stáli proti technicky i herně podobně vybavenému soupeři. V první polovině utkání režíroval hru soupeř, ve druhé my. V tomto zápase naše předvedená hra a rozhodnutí, která hráči na hřišti dělali nejvíce odpovídala cílovému stavu a našemu současnému tréninku. Především jde o maximum herní kombinace, rychlost rozhodování, spolupráci na hřišti i mimo ně. Poté, co se náš tým dostal ke konci utkání do vedení, hráči trochu podlehli tlaku výsledku a soupeři dovolili nás dorovnat. Hráči si tak mohli zažít samostatné nájezdy, ve kterých jsme byli úspěšnější my a do kterých jsem vybral cíleně hráče s vysokou sebedůvěrou a cílevědomostí. To, že všichni tři hráči předvedli nájezd freestylem dokazuje jejich vysokou sebedůvěru. To bylo super!

Druhé utkání proti Hornetům náš tým ztratil především v hlavách. Oproti prvnímu zápasu na hřišti neprobíhala téměř žádná spolupráce nebo plodná komunikace a výkon týmu závisel na individuálních akcích hráčů, kteří dokázali vzít v těžkou chvíli odpovědnost na sebe. Toto utkání tedy z pohledu naší hry nebylo povedené. Ke zlepšení došlo ve druhé polovině, kdy naši hráči přestali bojovat sami se sebou a opravdu se věnovali soupeření s protihráčem. V té chvíli bylo utkání vesměs vyrovnané a zejména naše zarputilé napadání neslo mnoho ovoce. Určitý podíl na špatném zaměření naší pozornosti mělo určitě i chování soupeřů, kteří zejména verbálně často a hojně naše hráče provokovali. V tomto ohledu každopádně nejde se z toho hroutit a nést si tyto řeči jako batoh po celý zápas na zádech. Tím soupeři pouze nahráváme. Naši hráči si zkrátka musejí zvyknout, že tyto věci se dějí, dít ve větší nebo menší míře se budou a musíme si vůči nim vybudovat psychickou odolnost a čelit jim, nikoliv se zabalit do bublinkové folie.

Třetí utkání proti Gullivers nabídlo srovnání s technicky celkově vybavenějším soupeřem. V našem týmu byla jen část hráčů připravená na stejné technické a herní úrovni, což se neodrazilo tolik v obraně, jako spíše v útoku, kde naše akce i dobře vymyšlené končily často na individuálních nedostatcích. Část zpětné vazby z utkání jsem směřoval také k nastavení týmu, který sice měl náročnou pozici, když hrál dvě utkání po sobě. Ovšem z naší strany nenabídl zápas ty správné emoce, které zkrátka pro pořádný „souboj“ se soupeřem potřebujete. Aby správné emoce na hřišti byly, musíme dál budovat v hráčích nejen týmovost, ale také sebedůvěru.

Individuální pochvalu si ode mě vysloužili především Erik Richter, který na mě působil na hřišti už velice zkušeně a mnohem méně podléhal vnějším vlivům. Zároveň proti všem soupeřům předvedl dobrý výkon a byl na turnaji výrazným hráčem. Podobně vnímám Vaška Huťu, který se v týmu začíná projevovat jako herní leader, a právě on dokáže v náročných momentech utkání vzít zodpovědnost za hru na sebe, což ho dostává do velice klíčové role v týmu. V neposlední řadě ocením Adama Grunda. Adam je hráč, který je pro mě prototypem židenického mladšího žáka se zdravým sebevědomím a sebedůvěrou (cílevědomostí) i odpovídající pracovitostí, což se projevuje na jeho schopnosti hrát koncentrovaně a na svém topu po celý zápas bez ohledu na soupeře, skóre nebo jiné vnější okolnosti. Adam tedy kromě čistě sportovních dovedností je pro mě nositelem těch nejlepších hodnot sportovce.

Na závěr bych rád vyzdvihnul výkon Jakuba Bučana v bráně, který kromě vychytaných nájezdů předvedl na mladšího žáka - gólmana velice konzistentní výkon a už nyní nás umí v bráně opravdu podržet. Kuba se turnaj od turnaje zlepšuje a vidím v něm do budoucna chladnokrevnou oporu týmu v bráně."