st 22. 8. 2018
Pátý turnaj starších žáků Blue - Valtice
Po čtrnácti dnech zápasové pauzy nás čekala další vinařská oblast tentokráte samotné Valtice. Pro nás turnaj začínal až v půli zápasem s Hornets Brno a zakončovali jsme s pořádajícím Lanžhotem.
Žádné peripetie nás naštěstí po cestě nepotkali, tedy nebudu-li brát v potaz, že před prvním zápasem jsem byl „obrán“ o obuv, jelikož si jedna hlava zapomětlivá nechala své obutí na zápas doma, ovšem žádná tragédie, jelikož se může stát komukoliv. Vítala nás tedy opět krásná nová palubovka z parket a my se mohli jít připravit a rozhýbat.
První zápas Židenice vs. Hornets Brno 3:12
(Po třetinách: 0:3, 0:3, 3:6, vyloučení: 1:3, využití: 1:1, góly: 33 Krajčovič; 33 Kokeš; 35 Hyánek)
V souboji šlo o prozatímní první místo v tabulce. Bohužel jsme trestuhodně zaspali úvod a ihned v prvním střídání po druhé hrubé chybě z velkého brankoviště do branky střílel soupeř, který byl i nadále při chuti a po další pěkné křižné přihrávce do odkryté klece soupeř trestal naši lehkovážnost v obraně. V půli první třetiny od poloviny hřiště tvrdou střelou do protilehlé šibenice nám soupeř dal těžký direkt, kdože v tomto utkání bude asi pánem. Soupeř nás převyšoval jak výškově, váhově, což na mnoha soubojích bylo znát. Především však soupeř byl mnohem rychlejší a důraznější, kdy jsme se nebyli schopni až na první lajnu dostat za vlastní polovinu hřiště a když již, tak naše celkové obranné pojetí bylo velmi slabé, jelikož jsme neměli dostatečně důrazně pokryty hráče soupeře, kteří po rychlých kombinacích stříleli góly. V obranné činnosti jsme si navzájem nepomohli a dívali jsme se naopak, jak nás soupeř napadá ve více hráčích a nešli kamarádovi na pomoc.
Obrázek hry se bohužel nezměnil ani v druhé třetině, kdy soupeř přidal další tři góly, opět pramenících ze stejných chyb špatného a pozdního rozebírání hráčů, kdy jsme si nechávali přednost, kdo koho kde bude bránit a pak se najednou všichni rozhoupali a startovali tři naši hráči po soupeři s míčkem, který nahrával na volné spoluhráče, kdy situace končili tím, že u vzdálenější tyčky byl nepokrytý hráč, jenž střílel do prázdné branky, případně soupeř využil svých schopností ve velmi prudké přesné střely na branku od obránců nebo jsme dostali i branku z obtočení od jedné k druhé tyčce z poza branky.
Naše zoufalství dá-li se to tak říci gradovalo i ve třetí třetině, kdy jsme inkasovali i při vlastní přesilovce a to dokonce dvakrát. Nejdříve jsme se sice dostali před branku soupeře, který se však velmi rychle utrhnul do brejku a pak naši obránci museli tahat za záchrannou brzdu a po právu z toho bylo trestné střílení, jež soupeř proměnil, ihned po buly natáhnul střelu švihem od půlky elitní hráč soupeře a pod víkem nám skončila už několikátá střela v brance. Možná až v tento okamžik jsme se konečně trochu probrali, kdy podobnou taktikou se vytáhnul Krajčovič, jehož střela z třetiny hřiště od břevna zapadla do branky a tedy podařilo se nám tuto rozporuplnou přesilovku využít. Po následném bully Krajčovič přihrával Kokešovi, jenž vyhnal gólmanovi soupeře pavučinky. Však toto ojedinělé vzepětí až v závěru zápasu nám již nemohlo ke zvratu při korekci skóre na 2:11 tři minuty před pomoci. Soupeř ze vzápětí ještě jednou prosadil a necelou minutu před koncem našla Heralová přihrávkou na beka Hyánka, který přes obránce a skrumáž našel skulinku u bližší tyčky.
Soupeř v daném utkání byl jasně lepší a svoji dominanci potvrdil a zcela zaslouženě vyhrál, jen bychom pro příští zápas byli rádi, kdyby se odehrál vzájemně v korektnějším duchu, jelikož v této sezóně se zatím jednalo o nejsurovější utkání, které jsme absolvovali.
Druhý zápas Lanžhot vs. Židenice 5:3
(Po třetinách: 3:1, 1:1,1:1, vyloučení: 0:0, využití: 0:0, góly: 9 Kokeš; 16 Čoupek; 32 Pacal)
Našeho druhého soupeře jsme již znali ze vzájemného střetnutí z Dolních Bojanovic, kde jsme v divokém utkání těsně vyhráli. Úvod zápasu jsme si pohlídali lépe, kdy jsme měli i více ze hry, však soupeř trestal z rychlých protiútoků, kdy bohužel naši obránci v první třetině vždy společně hlídali jednoho útočníka a druhý byl volný, který pak měl nerušené pole působnosti. V půli zápasu dokázal pěknou střelou po aktivním napadání vyrovnat na 1:1 Kokeš. Ovšem před koncem třetiny jsme třikrát trestuhodně zaváhali v obraně, jelikož se všichni hrnuli dopředu a pak se nikdo nestíhal vracet a soupeř školil z efektivity, kdy nedůsledné pokrytí hráčů vedlo ke dvěma brankám v naší síti.
Byť jsme i v druhé třetině měli spíše více ze hry a soupeře napadali aktivním pressingem, naše střely byly buďto hodně z dálky, nebo do skrumáže před brankou nebo většina jich končila vysoko nad brankou či vedle ní. Podařilo se nám vyprodukovat jen velmi málo skutečných střel mezi tři tyče, byť šancí bylo hodně, téměř na tucet gólů a tak soupeř dále školil z efektivity, kdy po rychlém brejku jsme pod víko naší svatyně dostali čtvrtou branku. Naději v půli zápasu vykřesal Čoupek, který prospurtoval přes dva hráče, třetího si obhodil a zavěsil do branky. Kontaktní gól dal sice Krajčovič, ale kvůli vysoké hokejce, kdy pálil z voleje nebyl uznán a tak to stále bylo o dvě branky.
Ve třetí třetině, byť jsme se snažili být aktivní a nelze říci, že bychom hráli špatně, lze říci, že místy jsme měli souvislý tlak, dokonce jsme na rozdíl i od prvního zápasu více běhali, bohužel tentokráte jsme neměli štěstí a nedokázali se prosazovat. Naopak soupeř v půli třetí třetiny utekl opět do brejku, který dokázal proměnit. Nám z množství šancí, které jsme měli a zahazovali především střelami mimo prostor branky se podařilo dát pouze jeden kousek, kdy po pěkné křižné přihrávce se prudkou střelou po zemi, jenž se otřela o vzdálenější tyč prosadil Pacal. Drtivý tlak v závěru ani power-play nám již ke změně skóre nepomohla a tak soupeř slavil zaslouženou výhru, kdy nás vyškolil z efektivity a ukázal na hrubé nedostatky v naší obranné činnosti. Odehráli jsme sice daleko lepší zápas než v prvním utkání na body to ovšem nestačilo.
Dnes si z turnaje neodvážíme ani bod. Ze zápasu s Hornets Brno zcela zaslouženě. Zápas s Lanžhotem jsme si zkazili svojí nedůsledností v obraně, kdy se pak těžko dohání náskok soupeře a lze říci, že druhým aspektem naší prohry bylo neproměňování mnoha vytvořených šancí, kdy jsme stříleli pánu bohu do oken. Musíme tak natrénovat přesnou střelbu, což je náš dlouhodobý problém a nelze se jí naučit přes noc, tak jako dostatečnou razanci střely, jak nám předvedli hráči Hornets Brno a nesmíme zapomínat na vlastní obrannou činnost, kdy „každý si chce dát gól“ a nikdo pak nebrání, což soupeř samozřejmě potrestá.
Nelze než si z této „facky“ vzít příslušná ponaučení a tvrdě na sobě pracovat, nejsme žádné hvězdy, jak si to možná o sobě někteří myslí a naopak je nutná trpělivost ne zbrklost a píle, abychom se posunuli dále. Příští turnaj zcela výjimečně hrajeme za čtrnáct dní v Brně, tak snad se nám podaří lépe „vyspat“ a doufáme že se na nás přijdou podívat i naši rodiče, známí, fanoušci, kteří ocení naše dovednosti i když ne vždy se může zadařit, jelikož to je kouzlo sportu. Věříme, že příště se nám podaří především trpělivě hrát svoji hru, kterou se neustále učíme a ne aplikovat taktiku „hrr na ně“ a vzadu to nějak dopadne. Příště své síly a dovednosti poměříme s Dragons a Dolními Bojanovicemi, kteří naše schopnosti velmi pořádně prověří.