Petr Bednář je odchovanec klubu, který začínal s florbalem v Židenicích v roce 2018. Taktéž se podílel na výchově naší mládeže. V životě to ale neměl příliš jednoduché. V roce 2012, tedy když mu bylo 11 let, mu vážně onemocněl tatínek. Jeho maminka tak zůstala na tři malé děti sama a starala se o tatínka, který po epileptickém záchvatu a následných komplikacích zůstal ležet a přestal mluvit. Stal se z něj kvadruplegik.

"Vše se odehrálo roku 2012, který byl stejný jako jiný až do osudného dne 26. 10., pro rodinu pana Petra (36) a Aleny (37) s dětmi Petříkem (11), Natálkou (8) a Alenkou (4). Toho dne manžel utrpěl epileptický záchvat. Našli jsme ho na podlaze, neví se přesný čas, jak dlouho tam ležel. Zavolali jsme záchrannou službu. Manžela dali na běžný pokoj, i když měl být na JIP. Potom manžel znovu utrpěl epileptický záchvat, ale než přišla pomoc, byl už 5–10 minut mrtvý. Resuscitace byla úspěšná, ale měla své následky. Po dobu čtrnácti dnů byl v kómatu. Byl ve velmi vážném zdravotním stavu. Více než půl roku byl v nemocnicích. Nakonec se jeho stav postupně zlepšoval. Hůře komunikoval a velmi omezeně chodil s chodítkem. Tento pokrok však skončil na psychiatrii, kde byl nadopován prášky a došlo k rapidnímu zhoršení. Přestal mluvit, chodit, pleny se staly každodenní součástí…"

Tento stav tak připravil Petra o rodinné zážitky všedních dní. Doma se všichni semkli, avšak situace nebyla a není vůbec jednoduchá. Tatínek Petra potřebuje nepřetržitou péči, což nedovoluje mamince pracovat na plný úvazek. I přes to, že dnes už dospělé děti pomáhají jak se jen dá, finance nestačí na zařízení bezbariérového bydlení, které je pro rodinu nutností.

"Poslední rok pro nás byl nesmírně náročný, plný stresu a nejistoty. Ačkoli se snažíme šetřit, kde to jen jde, naše příjmy jsou omezené. Rodinný rozpočet je závislý pouze na manželově invalidním důchodu, příspěvku na péči a mzdě ze zkráceného úvazku. Děti se snaží pomáhat, jak jen mohou, ale stále ještě studují. Při studiu se snaží chodit i na brigády, tak se u manžela střídáme. I když je to pro ně obrovská zátěž, nikdy nelitovali toho, že jsem se rozhodla o manžela postarat. To, co se stalo, vnímají jako ponaučení a naučili se vážit si toho nejcennějšího – svého zdraví a lidí, kteří je mají rádi."

Rádi bychom tak rodinu Petra podpořili a mezi naše fanoušky, členy a příznivce klubu sdíleli tento silný příběh. V případě, že byste rodině finančně rádi pomohli, na odkazu níže naleznete celý příběh a také možnost přispět. 

Pomoc pro rodinu, které těžce onemocněl tatínek a manžel

Všem, kteří se rozhodnou jakoukoliv částkou přispět, nesmírně děkujeme.