A-tým žen vyzval v sobotu nováčka soutěže. V zápase se prali o první body a první vítězství v sezóně. Dle očekávání bylo utkání vyrovnané až do samotného závěru. Na řadu tak přišlo prodloužení, které Židenice v první minutě ukončily.
Další články
Oba týmy elévů mají za sebou další turnaj. Tentokrát je čekala cesta do Znojma. Tam obě družstva odehrála čtyři zápasy.
Starší žáci Pink a U15 odehráli své další dva zápasy, ale tentokrát se jim zvítězit nepodařilo. Mladší žákyně předvedly své další výkony na brněnském SportPointu.
Junioři v sobotu nastoupili ke dvěma utkáním ve 2. lize. V Tuřanech se jim podařilo z jednoho zápasu vykřesat tři body za vítězství. Ve druhém zvítězil soupeř.
První ostrý test starších žáků v nové sezóně
V sobotu nás po dlouhém florbalovém půstu od pravidelné herní sezóny čekal první ligový turnaj. Je nutné podotknout, že někteří z nás v mezidobí nezaháleli a účastnili se letních turnajů, pravidelné kondiční přípravy i soustředění v Jedovnicích.
Pro mnohé z nás byl poslední ostrý test na sezónu mezinárodní turnaj na Stupavě, kde jsme ladili poslední formu. Ovšem šrámy z tohoto turnaje, ostrá zátěž v rámci tréninkového tempa a taktéž změna počasí poznamenaly naši možnou bojeschopnost na nejbližší turnaj. Sestava nominovaných hráčů, tak zaznamenala velmi radikální průvan, kdy necelý týden před turnajem jsme měli k dispozici celé čtyři hráče.
Jelikož se z boje neutíká, využili jsme možnosti vyztužit naše velmi prořídlé řady mužstva o povolené posily z týmu RED, o jednu z nejlepších obranných dvojic od našich mladších žáků a využili jsme i kvalitních posil z řad našich starších žákyň.
V dobrém rozpoložení jsme se v den turnaje potkali na vlakovém nádraží, kde jsme měli zamluven speciálně jen pro nás vlastní oddíl v místním spoji na VRT (vysokorychlostní trať). K našemu cíli jsme uháněli šílenou rychlostí, že by i nejrychlejší japonský šinkanzen blednul závistí. Ti zdatnější, co absolvovali letní přípravu, si to chtěli zkusit rozdat na férovku s mašinführerem, kdo zvládne rychleji trasu z hlavního nádraží do Obřan, kterou jsme absolvovali v závratné rychlosti hlemýždě zahradního. Toto tempo nám vyhovovalo, jelikož bylo možné každému hráči týmu přidělit dostatečný proviant na zápas, aby v čem i s čím bylo vůbec možné hrát, čímž jsme vyřešili logistický problém, jak dostat celý nákladní vůz do příslušné haly, protože kvůli mizernému počasí nám bohužel nechtěly vzlétnout objednané armádní vrtulníky ze základny v Náměšti nad Oslavou.
Během prvních pěti kilometrů jsme nabrali časovou ztrátu dvacet minut, poté jsme již vyrazili běžnou rychlostí k našemu cíli do Blanska, kde pro mnohé neznalé místních poměrů čekalo nemilé překvapení. Bohužel místní hala není u nádraží, ale až kilometr od něj a ještě ke všemu na kopci. Bylo tedy nutné nahodit výkonné podpůrné jednotky, zapnout přídavné spalování a s plnou florbalovou polní a nafasovaným proviantem vyrazit vzhůru. Ještě že příznivé meteorologické podmínky nám pomáhali v dostatečném chlazení vzduchem.
I přes nezanedbatelné zpoždění dopravou vlakem, jsme dohnali veškeré ztráty a do haly jsme dorazili v komfortním čase, kde jsme se potkali s těmi, co nevyužili naši unikátní jedinečné nabídky na společné cestování. V hlemýždím tempíčku jsme se stihli převléci, jelikož někteří byli asi stále doma ve vyhřáté peřince, následně jsme zvládli i protažení, rozběhání a ještě zhlédnutí konce prvního zápasu naší soutěže.
A před námi bylo to, na co jsme se celého půl roku nedočkavě těšili.
V úvodu druhého dějství Krajčovič skvěle našel před brankou spoluhráče Pietropaula, který se z bezprostřední blízkosti nemýlil. Naše kombinační hra a tlak na soupeře nepolevoval, soupeř však velmi nebezpečně hrozil z rychlých brejků, kdy nás mnohdy podržel náš gólman. Mnohým hráčům ke konci druhé části začal docházet dech. Navíc naprosto zbytečné vyloučení před koncem třetiny dokázal soupeř rychlým nahozením na branku využít. Pro mnohé hráče byla druhá siréna vysvobozením, však nemilé překvapení pro ně byla skutečnost, že hrají na tři třetiny ne na dvě poloviny jako mladší žáci a že je tedy čeká ještě celá jedna herní část.
Na začátku třetí třetiny se ze standartní situace milimetrově ke vzdálenější tyči trefil soupeř a začínalo být zle. Naštěstí, tak jak množství našich střel končilo mimo branku nebo v rukou brankaře soupeře, dostali naši hráči v dalším střídání míček před branku soupeře, kde „nedopatřením“ velmi pomalou přihrávkou z bezprostřední blízkosti dostal Plichta míček za záda soupeřova gólmana. Vedení o dvě branky přineslo větší klid na naše hokejky, kdy soupeř ve snaze získat míček protlačil mantinelem našeho obránce Königa. Nabídnutou přesilovou hrou jsme nepohrdli a v závěru se nemýlil Krajčovič. Vypadalo to, že utkání už v poklidu dohrajeme, svojí laxností a nedůsledností v obraně jsme však soupeři dovolili snížit až na rozdíl jedné branky. Naštěstí soupeř v posledních patnácti sekundách i při odvolání gólmana nestihl svůj obrat završit, a my tak mohli slavit první vydřenou i zaslouženou výhru v sezóně.
V druhé půli jsme konečně získali chybějící rychlost a soupeře zaskočili kombinační hrou, kdy se opět trefil při chuti hrající Krajčovič. Nedlouho poté se konečně prosadil i velmi agilní Karpíšek, který si z obrany dělal časté výlety do útoku, kdy prokličkoval od vlastního gólmana, až před brankoviště soupeře kde zavěsil. Poté zabral i soupeř, který mnohokráte zaměstnal naši obranu i gólmana, jenž si však s přehledem poradil i se situací čtyř útočníků při jednom našem obránci, případně mu pomáhaly správně postavené tyčky branky.
V posledním dějství jsme se již jen snažili kontrolovat průběh utkání a nikam se netlačit, jelikož sil jsme neměli nazbyt. Naštěstí soupeře bylo méně jak nás, tak se již zásadní zvrat nekonal, byť se našli brankové příležitosti na obou stranách. Se závěrečným hvizdem jsme tak mohli slavit druhé vítězství a plný bodový zisk z prvního turnaje.
Jelikož se z boje neutíká, využili jsme možnosti vyztužit naše velmi prořídlé řady mužstva o povolené posily z týmu RED, o jednu z nejlepších obranných dvojic od našich mladších žáků a využili jsme i kvalitních posil z řad našich starších žákyň.
V dobrém rozpoložení jsme se v den turnaje potkali na vlakovém nádraží, kde jsme měli zamluven speciálně jen pro nás vlastní oddíl v místním spoji na VRT (vysokorychlostní trať). K našemu cíli jsme uháněli šílenou rychlostí, že by i nejrychlejší japonský šinkanzen blednul závistí. Ti zdatnější, co absolvovali letní přípravu, si to chtěli zkusit rozdat na férovku s mašinführerem, kdo zvládne rychleji trasu z hlavního nádraží do Obřan, kterou jsme absolvovali v závratné rychlosti hlemýždě zahradního. Toto tempo nám vyhovovalo, jelikož bylo možné každému hráči týmu přidělit dostatečný proviant na zápas, aby v čem i s čím bylo vůbec možné hrát, čímž jsme vyřešili logistický problém, jak dostat celý nákladní vůz do příslušné haly, protože kvůli mizernému počasí nám bohužel nechtěly vzlétnout objednané armádní vrtulníky ze základny v Náměšti nad Oslavou.
Během prvních pěti kilometrů jsme nabrali časovou ztrátu dvacet minut, poté jsme již vyrazili běžnou rychlostí k našemu cíli do Blanska, kde pro mnohé neznalé místních poměrů čekalo nemilé překvapení. Bohužel místní hala není u nádraží, ale až kilometr od něj a ještě ke všemu na kopci. Bylo tedy nutné nahodit výkonné podpůrné jednotky, zapnout přídavné spalování a s plnou florbalovou polní a nafasovaným proviantem vyrazit vzhůru. Ještě že příznivé meteorologické podmínky nám pomáhali v dostatečném chlazení vzduchem.
I přes nezanedbatelné zpoždění dopravou vlakem, jsme dohnali veškeré ztráty a do haly jsme dorazili v komfortním čase, kde jsme se potkali s těmi, co nevyužili naši unikátní jedinečné nabídky na společné cestování. V hlemýždím tempíčku jsme se stihli převléci, jelikož někteří byli asi stále doma ve vyhřáté peřince, následně jsme zvládli i protažení, rozběhání a ještě zhlédnutí konce prvního zápasu naší soutěže.
A před námi bylo to, na co jsme se celého půl roku nedočkavě těšili.
První zápas Slavkov vs. Židenice 5:6
Po třetinách: 1:3, 1:1, 3:2, vyloučení: 1:1, využití: 1:1, góly: 6, 11 Pavlík; 12, 32 Krajčovič; 16 Pietropaulo; 29 Plichta.
Do utkání jsme nastupovali jako hosté a díky našemu odvážnému duchu jsme se rozhodli postavit našeho gólmana (Pavlík) do útoku. To byl pro soupeře tak velký šok, že si jej dvakráte nepohlídali a naopak tak soupeřův gólman lovil míček ze své sítě. Domácí hrozili především z rychlých brejků, ale před koncem první třetiny se trefila naše další nová posila (Krajčovič), jež velmi rychle zapadla do týmu, a do šaten jsme šli s vedením o dvě branky.V úvodu druhého dějství Krajčovič skvěle našel před brankou spoluhráče Pietropaula, který se z bezprostřední blízkosti nemýlil. Naše kombinační hra a tlak na soupeře nepolevoval, soupeř však velmi nebezpečně hrozil z rychlých brejků, kdy nás mnohdy podržel náš gólman. Mnohým hráčům ke konci druhé části začal docházet dech. Navíc naprosto zbytečné vyloučení před koncem třetiny dokázal soupeř rychlým nahozením na branku využít. Pro mnohé hráče byla druhá siréna vysvobozením, však nemilé překvapení pro ně byla skutečnost, že hrají na tři třetiny ne na dvě poloviny jako mladší žáci a že je tedy čeká ještě celá jedna herní část.
Na začátku třetí třetiny se ze standartní situace milimetrově ke vzdálenější tyči trefil soupeř a začínalo být zle. Naštěstí, tak jak množství našich střel končilo mimo branku nebo v rukou brankaře soupeře, dostali naši hráči v dalším střídání míček před branku soupeře, kde „nedopatřením“ velmi pomalou přihrávkou z bezprostřední blízkosti dostal Plichta míček za záda soupeřova gólmana. Vedení o dvě branky přineslo větší klid na naše hokejky, kdy soupeř ve snaze získat míček protlačil mantinelem našeho obránce Königa. Nabídnutou přesilovou hrou jsme nepohrdli a v závěru se nemýlil Krajčovič. Vypadalo to, že utkání už v poklidu dohrajeme, svojí laxností a nedůsledností v obraně jsme však soupeři dovolili snížit až na rozdíl jedné branky. Naštěstí soupeř v posledních patnácti sekundách i při odvolání gólmana nestihl svůj obrat završit, a my tak mohli slavit první vydřenou i zaslouženou výhru v sezóně.
Druhý zápas Židenice vs. Dragons 4:0
Po třetinách: 2:0, 2:0, 0:0, vyloučení: 0:1, využití: 0:0, góly: 11 Heralová; 11 Kalousek; 14 Krajčovič; 18 Karpíšek.
Nastupovali jsme po jednozápasové pauze a bylo poznat, že utkání nám sebralo množství sil. Hosté nás ihned od začátku zasypávali velkým množstvím střel, však pozměněná sestava (jelikož my měníme i vítěznou sestavu, aby si zahráli všichni a vyzkoušeli různé posty) se statečně držela v čele s největším kouzelníkem Rujbrem v brance. Dařilo se nám hrát pouze na rychlé brejky a u soupeře jsme se příliš v útočné polovině neohřáli. Ke konci první třetiny ale luxusní přihrávku do běhu dostala Heralová, která nekompromisně zavěsila z třetiny hřiště ke vzdálenější tyčce do šibenice. Rozhozeného soupeře v důsledném napadání za chvíli potrestal Kalousek, který soupeře před brankou obral o míček a z bezprostřední blízkosti překonal gólmana soupeře. Do kabin jsme tak šli za pro nás příznivého stavu, kdy z jsme minima dokázali vytěžit maximum a lepšího soupeře v této části hry vychytal bezchybný gólman.V druhé půli jsme konečně získali chybějící rychlost a soupeře zaskočili kombinační hrou, kdy se opět trefil při chuti hrající Krajčovič. Nedlouho poté se konečně prosadil i velmi agilní Karpíšek, který si z obrany dělal časté výlety do útoku, kdy prokličkoval od vlastního gólmana, až před brankoviště soupeře kde zavěsil. Poté zabral i soupeř, který mnohokráte zaměstnal naši obranu i gólmana, jenž si však s přehledem poradil i se situací čtyř útočníků při jednom našem obránci, případně mu pomáhaly správně postavené tyčky branky.
V posledním dějství jsme se již jen snažili kontrolovat průběh utkání a nikam se netlačit, jelikož sil jsme neměli nazbyt. Naštěstí soupeře bylo méně jak nás, tak se již zásadní zvrat nekonal, byť se našli brankové příležitosti na obou stranách. Se závěrečným hvizdem jsme tak mohli slavit druhé vítězství a plný bodový zisk z prvního turnaje.