út 27. 10. 2015
Rozhovor s hráčem áčka mužů Michalem Obertanem
Po pátém kole Divize D jsem vyzpovídal oporu židenického áčka mužů a hráče nedělního zápasu Michala Obertana
Ahoj Michale!
Ahoj Orle!
Začněme aktuálně – v sobotu jste odehráli povedený zápas se Šumperkem a v neděli konečně přijatelný výsledek s Krnovem. Jak hodnotíš víkend ty?
V sobotu se nám dařilo v rozmezí 15. a 55. minuty. V nižších ligách hrát skvěle 40 minut na body stačí, tady z toho byl i tak debakl. Neděle pak jasně ukázala, že když vypomůžou 2 špičkoví beci na střídavý start, můžeme se rovnat s kýmkoliv. Krnov si vyhrát zasloužil, ale pro nás je jen dobře, že jsme odehráli první relativně vyrovnaný zápas.
V nedělním zápase jsi byl jediným střelcem Židenic a trefil ses hned třikrát. Byl to tvůj nejlepší zápas za Brno?
Po zápase jsem dostal pochvalu od otce, který nechválí, takže tento zápas určitě musím zařadit mezi ty povedenější. Nicméně už od rána jsem cítil, že se bude dařit. Předzápasové rozebírání taktiky u mandlovice s ex-kapitánem Radkem Mikulou, to prostě muselo přinést ovoce.
Celkově se sezóna ale zatím příliš nedaří – pět zápasů, nula bodů.
Tenhle scénář se bohužel díky vražednému losu v kombinaci s dodatečným postupem do vyšší ligy nabízel. Samozřejmě to není ideální, ale je jen dobře, že v podobné situaci jako my se nachází celá druhá polovina ligy. Klíčové zápasy teprve přijdou, především listopadový výlet do Olomouce a Uničova bude nesmírně důležitý.
Kde vidíš největší sílu současného týmu? A co vás zatím naopak nejvíc bolí?
Sílu vidím mezi beky, což zní paradoxně, když máme zatím nejhorší obranu ligy. Vše stojí a padá na tom, zda jsou z Hattricku, resp. Havířova uvolnění Kuba Andrle a Tomáš Kozlík na střídavý start. Když k nim připočtu kluky, co skvěle odbránili Krnov a novou posilu z Opavy, tak se o naši obranu nebojím. Slabinu vidím v nesehranosti a především v absenci 2. gólmana. Martin Kolínský (mimochodem velký fanoušek Wisly Krakow a Polska vůbec) chytá výborně, ale je tam de facto sám a to je v takové soutěži špatně. I tady se ale snad blýská na lepší časy.
Tým se za poslední roky hodně obměnil. Po zápase s Bulldogs se mi dva bývalí hráči svěřili, že měli problém poznat většinu tváři. Jak vnímáš letošní posily áčka?
V červenci jsem byl rád za každou novou tvář, protože to vypadalo, že Divizi bude hrát 7 lidí. Takže z tohohle pohledu můžeme být spokojeni. Druhá věc je, že ještě před pár lety by se většina příchozích juniorů třeba rok rozkoukala v béčku, aby si zvykli na dospělý florbal. Takhle jsem to měl já a myslím si, že mi to hodně dalo.
Kromě mladých přišli ale i hotoví hráči - za zmínku stojí třeba Dominik Res, který taky pije mandlovici a jak!
Příští zápas bude tvůj stý za týmy Židenic. Bude to pro tebe v něčem speciální?
Jedeme do Hluku, se kterým jsme se potkávali v regionální lize. Zápasy patří vždy k těm hodně nervózním, a co vím od spoluhráčů, tak jejich publikum nebývá nejpřátelštější. Asi bych tu stovku dokázal naplánovat lépe, ale třeba budu překvapen, ideálně bodovým ziskem.
Sto zápasů je už pěkná řádka. Zhodnotil bys, prosím, vývoj v družstvu za tu dobu?
V porovnání s rokem 2011 se změnilo snad vše od hráčů přes zázemí a trenéry. Bohužel až do letoška byl tým rok od roků slabší a na výsledcích to bylo znát. Rovněž se můžu nesobecky prohlásit za jednoho z hlavních strůjců invaze severomoraváků do Židenic. Když jsem přišel, byli jsme v týmu 3, teď se začínáme blížit polovině, což dost místních patriotů nenese úplně nejlíp.
Dobře se ví, že jsi loni odehrál několik zápasů v divizi za Dačice a v letní přestávce se dlouho nevědělo, kterému týmu dáš pro sezónu 15/16 přednost. Dačice jsou aktuálně čtvrté, bez prohry v řádné hrací době. Židenice naopak bez bodu. Chceš srovnat obě družstva? A proč ses rozhodl pro Židenice?
Během loňského hostování jsem si Dačice hodně oblíbil a poznal spoustu skvělých lidí. Nakonec ale rozhodlo dost faktorů - Dačicím neklapla možnost trénování v Brně, Židenice dodatečně postoupily, zůstal spoluhráč z lajny Dan Šimera a také jsem cítil velkou důvěru ze strany trenéra. Nicméně loňské hostování beru jako jedno z nejpřínosnějších období kariéry a doufám, že na mě kluci nezanevřou a brzy si s nimi zas zahraju.
Co se týče srovnání, tak pro Dačice hovoří především defenzivní kvalita a výborná první pětka, která dokáže rozhodovat zápasy. Nevýhodou je úzký kádr, při vypadnutí 3 hráčů může být zle. Jinak jsem jejich výsledky mile překvapen. Tým se nezměnil, ale místo o záchranu bojuje o Národní ligu a to je skvělé.
Ať už sezóna dopadne jakkoliv, co budeš dělat po ní? Končíš své magisterské studium, bude to mít nějaký vliv na florbalovou kariéru?
Po snad úspěšném skončení práv doufám, že neskončím za pokladnou v Bille a také, že alespoň rok vydržím v Brně kvůli přítelkyni, než dokončí školu. Co se týče florbalu, s Divizí jsem naprosto spokojen a jen doufám, že ji bude kde hrát.
Takže můžeme čekat i svatbu?
Tohle téma slýchávám stále častěji, ale my už delší dobu řešíme problém ohledně místa konání. Přítelkyně navrhuje kostel, já Bazaly nebo Nou Camp. Nicméně pokud chci mít i nadále nachystanou večeři po trénincích, ústupek je asi nezbytný.
Tvůj vzkaz pro mladé začínající hráče?
Nepůjde přímo o vzkaz jako spíš o vlastní životní zkušenost. Před 12 lety byla má první sezóna málem tou poslední -byl jsem součástí týmu, který za první čtyři zápasy dostal přes 100 gólů a nakonec skončil bez bodu poslední. Drtivá většina spoluhráčů se na to vykašlala a skončila, já naštěstí ne a díky tomu jsem našel mnoho skvělých přátel a za ty roky si užil spoustu zábavy, ať už během tréninků, zápasů nebo letních turnajů. Florbal a lidi kolem něj se stali nedílnou součástí mého života a tohle vítězství beru jako mnohem větší než to, které snad brzy přijde v Divizi :-)
Díky za rozhovor a ať se ti daří nejen při jubilejním zápase.
Tak určitě.