79_20241120_103657.jpg
1093_20231115_154922.jpg

Starší žáci bojovali ve STAREZ ARÉNĚ VODOVA!

Na netradičním místě pro starší žáky se konal jejich další ligový turnaj. Halu, ve které hrají ženy domácí zápasy obsadili v sobotu starší žáci a odehráli v ní dvě utkání. V jednom z nich dokázali i zvítězit.

Jihomoravský přebor starších žáků hostila STAREZ ARÉNA VODOVA. Žideničtí kluci se zde utkali s FBC GEPARDI BRNO yellow a Sokol Brno I EMKOCase GulliversB. V prvním zápase padly čtyři branky, díky kterým dokázaly Židenice zvítězit. O branky se postarali David Pokora, Marek Helis a dvakrát skóroval Tomáš Caha. Žáci zvládli v tomto utkání i hru v oslabení a dvě soupeřovy branky nestačily na to, aby Židenicím cestu za body zkomplikovaly. Židenice tak porazily Gepardy 4:2. Ve druhém utkání nastoupili kluci proti Gullivers. Začátek zápasu nevyšel pro Židenice moc dobře. Už po úvodní části totiž prohrávaly 3:0. Během druhé třetiny pak soupeř další dvě branky přidal a Draci tak prohrávali už o pět gólů. Po tomto vystoupení brněnských Gullivers se Židenice probudily a začaly klást odpor. Do konce druhé části snížily zásluhou Vojíka, Cahy a Pokory na rozdíl dvou branek. Na gól soupeře v posledním dějství odpověděl znovu Vojík s Pokorou a chybělo už málo k tomu, aby se soupeři vyrovnali. Po timeoutu Židenic však přišel gól z hole Gullivers a Židenice už výsledek dotáhnout nedokázaly a prohrály tak 7:5.

Komentář trenéra starších žáků Davida Bednáře:

"V prvním utkání proti Gepardům jsme si dali do hry rozvojový cíl, abychom v každém střídání měli na hřišti alespoň tři přihrávky, které posunují žádoucím způsobem hru k soupeřově bráně. Tento cíl vychází z tréninkového zaměření, kterému se nyní věnujeme a jeho smysl je zejména převedení dovedností z tréninků do utkání. V tomto utkání nám náš soupeř, který byl technicky a herně na relativně nižší úrovni ve srovnání s námi, nechal dostatek prostoru pro vlastní tvorbu hry. Z naší strany se prozatím ve hře ovšem objevovalo více individuálních chyb, což nám bránilo tento potenciál ve hře využít. Pro úspěšnou přihrávku nebo dokonce více přihrávek za sebou je nutné zvládnout téměř bezchybně mnoho prvků (zvednutá hlava, komunikace, uvolnění do volného prostoru, načasování, kvalita vyslání, kvalita příjmu…). Ve chvíli, kdy hráči udělají v jednom z prvků chybu je často přihrávka neúspěšná. Z tohoto pohledu je pozitivní, že zhruba ve třetině střídání se rozvojový cíl dařilo plnit, což znamená, že hráči mají schopnosti k využití přihrávek na hřišti. Nyní musí získat zejména jistotu, která pramení z neustálého opakování činnosti jak při hře na tréninku, tak v dalších zápasech. Velice pozitivně hodnotím zvládnuté oslabení, kdy družstvo na hřiště vyslalo čtyři obránce, kteří velice umně a chytře zvládli držet míček, kombinovat i skvěle bránit. Z utkání si nakonec hráči odnesli zasloužené vítězství. Utkání po stránce výsledkové se jim dařilo po celou dobu vcelku v poklidu kontrolovat.

Ve druhém utkání proti Gullivers jsme měli stejný rozvojový cíl. V tomto utkání nás ovšem čekal herně patrně nejvyspělejší tým ze soutěže. Herní režii v první třetině utkání měl ve svých rukách především on a naši hráči byli donuceni spíše reagovat než aktivně tvořit. Z tohoto důvodu se nám cíl dařilo plnit v nižší míře ve srovnání s předchozím utkáním. V první polovině utkání se soupeři podařilo odskočit do pětibrankového náskoku. Našemu týmu se naopak nedařilo branku vstřelit. Jako možnou příčinu rozdílu vidím umělý respekt ze soupeře, který hráče mohl v hlavách svázat. Zhruba v polovině utkání se hráčům přeci jen povedlo gól vstřelit. Od této chvíle jsem na hráčích opět vnímal silnější sebevědomí. Postupně se z výsledku 0:5 v polovině utkání hráči probojovali až do stavu 5:6, tedy na jednobrankový rozdíl. Největší podíl na tomto dotažení měla formace složená z nejstarších kluků. Je velice dobrou zprávou, že právě nejstarší a nejzkušenější hráči byli schopni převzít v těžké chvíli a za nepříznivého stavu zodpovědnost za utkání a za naši hru. Každé střídání byla tato formace velice nebezpečná v útoku a dokázala být aktivnější, než soupeř. Toto sebevědomí se samozřejmě přeneslo i na ostatní hráče, kteří vnímali, že se týmu daří. Hráčům se bohužel nepodařilo udělat poslední krok a sice vstřelit vyrovnávací branku. Je nutné říct, že být před vyrovnávací brankou v poslední minutě je skutečně veliký tlak a jde tedy o krok nejtěžší. I přesto, že nakonec vítězství slavil náš soupeř, pro hráče toto utkání bylo nesporným důkazem toho, že svojí hrou mohou přehrát a porazit kohokoliv v lize.

Hráči se musejí naučit sebevědomě do utkání vstoupit už od začátku, aby nemuseli sebevědomí sbírat v průběhu utkání postupnými úspěchy. Na to jsou bohužel zápasy starších žáků příliš krátké."