Čiži, gratuluji ti k ocenění hráčky měsíce, co na to říkáš? 

Děkuji, upřímně jsem to nečekala a opravdu si toho vážím.  

V týmu jsi jasný benjamínek, jak se cítíš jako nejmladší člen? Musíš všem napouštět vodu a sbíráš míčky po trénincích? 

Popravdě to ani moc nevnímám. Do kolektivu jsem zapadla skvěle, máme úžasný tým, který mě přijal velmi rychle. 

Jak hodnotíš své výkony?

Celkově bych hodnotila tuto sezonu určitě kladně. Ze začátku bylo náročné se adaptovat na rychlejší a tvrdší florbal v porovnání s tím mládežnickým, ale postupem času jsem si na vyšší tempo hry zvykla a zápas od zápasu jsem se cítila na hřišti lépe.  

A co výkony týmu? Nemrzí tě, že tvoje první extraligová sezóna došla až do baráže? 

Samozřejmě že mrzí. Osobně si myslím, že jsme po celou sezónu podávaly velice dobré výkony, bohužel jsme ale většinu zápasů nedokázaly dotáhnout do vítězného konce a to nás stálo místo v play off. Play down je nejen o hře, ale i o štěstí, které moc nestálo na naší straně. Do většiny zápasů jsme vstoupily správnou nohou, měly vítězství na dosah, ale soupeř nakonec urval výsledek ve svůj prospěch. Na baráž se budeme muset připravit nejen herně, ale i psychicky. Věřím, že poslední zápasy sezony skončí výhrou a udržíme Extraligu v Brně. 

Co tě v Židenicích nejvíce baví? 

To je ale hezká otázka. Nejvíce si vážím skvělého kolektivu, přátelské atmosféry a lidského přístupu trenérů.  

Letos jsi nastoupila i za juniorky. Co tam? Jak se týmu dařilo a jak bys zhodnotila sezónu mezi svými vrstevníky? 

První zápasy sezony byly ve všech ohledech docela náročné - obměněný kolektiv, trenérská změna nebo nový herní systém. Postupem času si vše ale sedlo a naše výkony (jak individuální tak i týmové) se v průběhu sezony jen zvedaly. Do play off si nás vybrala Olomouc, na kterou, i po velice vyrovnaných utkáních,  naše síly bohužel nestačily, takže naše cesta skončila těsně před branami osmifinále. I když se závěr nepovedl dle našich představ, byla to skvělá sezona, kterou jsem si moc užila.  

Poté, co tým posílala Linda Hyksová, hraješ po jejím boku. Jaký je mezi vámi věkový rozdíl nebudeme prozrazovat, ale je poměrně velký (smích). Jak se ti hraje s takovou zkušenou a gólovou hráčkou? Myslíš, že tě to může více posunout a dokážeš nabrat více zkušeností? 

S Lindou se mi hraje fakt skvěle, protože jsme si sedly nejen herně, ale i lidsky. Každá máme trochu jiný styl, ale navzájem se hezky doplňujeme. Linda má neskutečnou střelu, co jí přijde na čepel, vždycky skončí gólem, ne jak u mě někde za mantinelem (smích).  Určitě se po jejím boku cítím na hřišti více sebevědomě, proto většinou hraju v úplné pohodičce a klídečku a to je přece hlavní.   

Jak dlouho se florbalu věnuješ a jak jsi se k němu dostala? 

Teďka to bude, myslím, že něco málo přes 3 roky. Asi od 4 let jsem závodně hrála tenis. Postupem času mě ale tenis přestával bavit, protože je to individuální sport a já vždycky více inklinovala k těm kolektivnìm. A proč florbal? To popravdě ani sama já nevím. Tehdy  jsem se rozhodovala mezi florbalem a basketbalem, na ten jsem ale moc malá, takže nakonec zvítězil florbal. 

Věříš, že baráž v pohodě zvládnete a co bude potřeba dělat, abyste Extraligu bez problému udržely? 

Určitě věřím. Nejdůležitější bude se herně i psychicky pořádně připravit. Musíme si všechny věřit a chtít zápasy dotáhnout do vítězného konce. Máme velký potenciál, který věřím, že na závěr sezony dokážeme zužitkovat a vše dopadne, tak jak si všechny přejeme. 

Po sezóně nastane určitě krátká pauza a pak se obujete do letní přípravy. Těšíš se? 

Na pauzu se popravdě už docela těším. Letošní sezona je opravdu dlouhá a náročná, takže se těším, až se na chvilku odreaguji od florbalu a načerpám síly na letní přípravu a další sezonu.  

Čiži, díky za rozhovor a přejeme hodně štěstí v baráži! 

Díky moc!