Florbal Židenice byl oficiálně založen 25. března 2002 tehdy ještě pod záštitou židenického Sokola. Jeho úplné prvopočátky se ale datují spíše k roku 1999. Parta osmi borců kolem současného prezidenta Jiřího Starého se scházela jednou týdně právě v židenickém Sokole. V malé tělocvičně na Gajdošově ulici, kde se hrálo jen na malé branky. “Sokol nakoupil sadu hokejek a míčky, které jsme začali využívat. V malých brankách stával jeden hráč jako brankář,” vzpomíná Jiří Starý na úplné začátky. Počet hráčů ale postupně přibýval. Žideničtí florbaloví nadšenci se tak přihlásili na první neligový turnaj. “Ani nevím, kde jsme sehnali brankářskou výstroj. Do brány jsme poslali klučinu, který dříve chytal házenou, takže bylo jasné, koho tam postavíme. A protože jsme nebyli nejhorší, tak jsme zkusili další turnaj. Oslovili jsme pár kamarádů a postupně vznikla skupina asi 15 lidí, která se dohodla na přihlášení do oficiálních soutěží,” komentuje zrození myšlenky založit florbalový oddíl Jiří Starý. 

Kde jinde mohla taková debata probíhat než v místní hospůdce po tréninku. Jednalo se o tehdejší restauraci “Bokem”, kde zřejmě padlo i finální rozhodnutí přihlásit se do ligové soutěže pod hlavičkou České florbalové unie. A 25. března 2002 se tak stalo. Přesně v tento den na stůl ČFbU přistála přihláška nového oddílu - TJ Sokol Brno Židenice. 

Židenice měly hráče a oficiálně založený klub. Co jim ale před začátkem historicky první sezony chybělo, byly klubové barvy a dresy. Po vášnivých debatách se celý tým nakonec dohodl, že bude ctít barvy Sokola Židenice, kterými jsou bílá, modrá a červená. První dresy zdarma zajistil Jiří Starý v tehdejší práci. “Museli jsme si jen natisknout logo a čísla. Kvůli materiálu ale nebyly moc oblíbené, byly okamžitě propocené a ihned vážily asi tunu.” Všem bylo brzy jasné, že v takových dresech nebude možné podávat ideální výkony. Hráči se tak dohodli na nové podobě dresů. Nejprve přišla na svět bílá varianta s modrými doplňky a později druhá sada v opačném provedení. 

Přihlášení do oficiální ligové soutěže vzali žideničtí muži vážně. Zakoupili klasické velké branky a začali trénovat dvakrát týdně i s brankáři. Liga se tehdy hrála podobným systémem jako teď v nižších soutěžích, tedy jednou za tři až čtyři týdny. Vzhledem k velké obsazenosti a cenové nedostupnosti brněnských hal museli muži pořádat své domácí turnaje na nově postavené hale v Jedovnicích. Jedovnice se tak staly židenickým domácím stánkem. V dalších letech muži potřebovali začít trénovat na větší hale. Díky přispění jednoho ze zakladatelů klubu Martina Bauera využili možnost trénovat a pořádat utkání ve Slavkově, kde Martin Bauer učil a stále učí. “Na tréninky jsme jezdili auty, jiná doprava, třeba IDS JMK nebyla k dispozici. Kdo měl auto, tak přijel na sraz, naložil spoluhráče a vyrazil do Slavkova. Často se také stávalo, že někdo na trénink jet nemohl, protože jsme neměli dost aut,” pátrá v paměti Jiří Starý. 

TJ Sokol Brno Židenice vstupoval do své historicky první soutěžní sezony s velkým očekáváním a s postupovými ambicemi. Tým nehrál vůbec zle a nakonec skončil v horní polovině tabulky. 

Florbal si v Židenicích získával čím dál větší popularitu, kvůli narůstající členské základně tak muži v další sezoně založili i rezervní tým. Historicky první postup do vyšší soutěže zaznamenali ve své třetí sezóně v ročníku 2004/2005.

Do historicky první židenické sezony naskočili tito hráči: Martin Bauer, Martin Brouček, Michal Čerňák, Jaroslav Černý, Vladimír Dvořáček, Ondřej Hauser, Petr Hrabal, Miroslav Klein, Martin Kolínský, Ivo Kostelecký, Marek Mach, Tomáš Musil, Jaroslav Pospíšil, Blahomír Skoupý, Jiří Starý, Michal Škorpík, Lukáš Venhuda, Michal Vrba, Marek Winkler a Jozef Zips.

Jak vypadaly jedny z prvních zápasů židenických mužů po založení oddílu? Na záběry ze dvou utkání proti Třebíči a Ostrovačicím se můžete podívat ZDE a ZDE!