9 týmů a 2 medaile. Taková je židenická bilance na brněnském mládežnickém turnaji OpenGame 2022. Největšího úspěchu dosáhla přípravka. Ta na turnaji poznala hořkost porážky až ve finále a zaslouženě si tak dokráčela pro stříbrné medaile. Cinklo to i elévkám. V bitvě o třetí místo se Spartou Praha sice branka nepadla, židenické Dračice však lépe zvládly samostatné nájezdy a turnaj zakončily ziskem bronzových medailí. Jak výkony svých svěřenců komentují trenéři? 

Juniorky - vyjádření trenérky Evy Filipové

"Holky turnaj zahájily ve čtvrtek proti Tatranu Střešovice. Jednalo se o jediný zápas v tento den, proti soupeři, který známe z ligy, takže jsme zhruba věděly, co můžeme od zápasu očekávat. Tatran byl lepší a měl více šancí, my jsme se do utkání dostávali postupně a svoje šance jsme bohužel neproměnili, Tatran tak zvítězil. 
V pátek si holky spravily chuť hned ve všech třech zápasech, ze kterých vzešly jako vítězky. Musím je pochválit za odmakané zápasy. Postupně jednoznačně porazily Rudnou, poradily si se Zlínem a den zakončily výhrou nad 1BK Formule.
Play-off bohužel patřilo brněnským rivalkám. Úvod do zápasu byl opatrný z obou stran. Skóre otevřela z nájezdu Viki Fuchsová. Poté Buldočky vyrovnaly a strhla se přestřelka. Pro diváky to byl určitě atraktivní zápas, ale holky bohužel nedokázaly odpovědět na poslední gól soupeřek, a tak zápas skončil těsně 5:6 v náš neprospěch. Turnaj byl rozhodně zpříjemněním letní přípravy. Děkuji holkám za pěkné týmové výkony a hurá zpátky na ovál!"

Junioři - vyjádření trenéra Michala Havelky

"Turnaj jsme začali utkáním proti Očovu Hodonín, tedy soupeři organizovanému z obrany. Naše hra neodpovídala očekáváním z tréninků jak v útočné, tak v obranné fázi hry. Celkový výkon týmu nebyl na očekávané úrovni, ačkoliv jsme byli technicky, fyzicky i po stránce herního myšlení nad úrovní soupeře. V druhém utkání jsme se snažili zkvalitnit organizaci hry, zejména v obranné fázi. To se nám v zásadě podařilo. V útočné fázi hry nás trápila kvalita finální fáze. Mnoho šancí jsme tedy díky nekvalitnímu zakončení neproměnili. Celkově výkon z hlediska hry v zásadě odpovídal očekáváním, výjimkou byla pouze nízká kvalita finální fáze hry.
V pátek jsme odehráli taktéž dvě utkání. V prvním jsme měli nad soupeřem výrazně vyšší individuální kvalitu. Soupeř hrál bojovně, i přesto se nám dařilo trpělivostí hry a kvalitní hrou postupně navyšovat skóre. I v tomto utkání nás však dramaticky trápila finální fáze. Z hlediska splnění očekávání vycházejících z tréninku bylo utkání podobné tomu předchozímu. Čtvrtý zápas ve skupině jsme odehráli tentokrát se slovenským soupeřem z Dubnice. Byl velice orientovaný na organizaci hry v obranné činnosti na vlastní polovině. V tomto utkání jsme předvedli velice uvědomělý výkon, když jsme otočili skóre po úvodní brance soupeře a předvedli velice pohledný florbal a konstruktivní pojetí hry. Z celkového hlediska byl tento zápas blíže výkonu v dospělé, než-li mládežnické kategorii, tedy nad naše očekávání.
Do play-off jsme postoupili z druhého místa a narazili na tým Vosy Praha, se kterým jsme se utkali už ve skupině. Tentokrát se utkání neslo zcela odlišným dojmem. Na našem výkonu nebylo, s výjimkou brankáře Dominika Němčanského, příliš pozitivních věcí. Hra zcela neodpovídala očekáváním, místo určení rázu utkání jsme se plně přizpůsobili soupeři a celé utkání s ním - zcela zbytečně - sváděli urputný boj o postup, který jsme finálně potvrdili až v power-play soupeře gólem do prázdné branky. V osmifinále turnaje jsme se utkali s Tatranem Střešovice. Ačkoliv byl soupeř zejména v nebezpečnosti a kvalitě finální fáze hry lepší a zvládl sehrát rychlé herní kombinace, velice dobře jsme s ním drželi krok. Co se týče aspektu fyzické připravenosti, v soubojích jsme byli naopak kvalitnějším celkem v utkání. Soupeř nás plně prověřil a donutil podat maximální výkon, na jehož konci byla odměna v podobě dvou vstřelených branek a dalších několika šancí. Zápas ukázal, jaký potenciál je v týmu skrytý a že vysoké nároky na fungování celku jsou oprávněné, protože jsou ve schopnostech hráčů. Hra jako taková i přes prohru v utkání byla nad rámec aktuálních očekávání a naprosto je předčila.
Celkové hodnocení turnaje je oproti očekáváním extrémně pozitivní, jak s ohledem na předvedené výkony, tak na fungování týmu. Potenciál pro další zlepšení je i nadále dramaticky velký, jde pouze o nastavení hráčů v následujícím období, tedy jak získané zkušenosti zužitkují v budoucnu. Je nutné k dalšímu období přistoupit s extrémní pokorou a využít tento turnaj jako ukázku našich rezerv a tedy možností pro další zlepšení."

Dorostenci - vyjádření trenéra Aleše Dokládala

"Do skupiny nám byly nalosovány jedny z nejlepších týmů České republiky. Věřím, že i to mělo vliv na výsledky, které tým za sebou zanechal. Zahrát si proti Spartě nebo Tatranu bylo pro kluky dobré a zjistili, jak na tom jsou. Oba týmy byly ve všech aspektech hry na jiné úrovni a na rozdíl od nás přijely se třemi až čtyřmi plnými formacemi. Myslím si, že největší rána pro tým byla Sparta, protože to byl první zápas, od kterého hráči měli dle mého soudu jiná očekávání. S Tatranem bych řekl, že to byl už o něco lepší zápas. Kluci s nimi při hře zvládali na nohách držet krok a snažili se je držet pod tlakem, což se u Sparty říct nedalo. Pro mě zlomový okamžik přišel kolem 10 minuty, kdy podle mého zlomili hráči nad zápasem hůl. S Opavou to bylo úplně o něčem jiném. Tým soupeře naši hráči neznali, a to jim dodalo odvahu, aby hráli zase výrazně lépe. Podařilo se nám vstřelit i pár gólů, ale ani to nestačilo. O výsledku rozhodly chyby, které byly z naší strany větší. Závěrečný zápas jsme odehráli proti Aligátorům, kde se nám podařili splnit to, co jsme si řekli, i když to tak na výsledném skóre není znát. Turnaj bych navzdory všem negativům i hořkému výsledkovému průběhu hodnotil pozitivně, už proto, že jsme ho v tomto tempu odehráli v pouhých deseti hráčích. Myslím si, že to byla pro kluky velká a důležitá zkušenost, která je může jen posunout vpřed a ze které se mohou v mnohém poučit."

Starší žáci - vyjádření trenéra Petra Bednáře

"Starší žáci se ve skupině utkali s Libercem, pražskou Spartou a Aligátory. První 2 zápasy, zejména ten druhý, jsme se prezentovali aktivní a odvážnou hrou. Jediné rozdíly byly patrné v kombinační hře a v koncovce. Liberec má velkou sílu, přesto jsme se dostali brzy do vedení. To jsme sice neudrželi, ale nadále jsme se soupeřem drželi krok. Díky velké šikovnosti hráčů nás ale výsledkově předčil. Ve druhém utkání jsme i přes poměrně velké množství šancí nenašli recept na skvěle chytajícího brankáře Sparťanů a padli jsme 2:0. Co se mi nelíbilo, byl přístup k utkání s Aligators. Tohle byl jeden ze zápasů, který byl prakticky jen o nás, přesto jsme nebyli moc odvážní a hráči nedělali uvědomělá rozhodnutí, což je patrné i z vyrovnaného výsledku. Zápas v play-off proti Hradci byl ze strany soupeře opravdu tristní. Soupeř hrál zónovou obranu, se kterou se většina kluků v této kategorii ještě nesetkala, takže to pro nás byla nová zkušenost. Na zataženou obranu jsme nevyzráli a s turnajem jsme se rozloučili. Opengame nám ukázal, na čem bude třeba v budoucnu zapracovat a také se nám potvrdilo, že námi nově nastavený směr výchovy mládeže se ubírá správným směrem."

Mladší žákyně - vyjádření trenéra Mojmíra Prucha

"I přesto, že to tak nemusí vypadat, tak pro nás znamenal tento turnaj velký úspěch. Ne vždy znamenají vítězství jen nějaké body, či skóre na tabuli. Někdy prostě stačí splnit si nějaké stanovené cíle, ať už jsou jakékoliv. Pro nás byla výhra už jen to, že jsme se s tak malým počtem hráček, se kterým jsme na turnaji mohli disponovat, dokázali zúčastnit a čelit zkušenějším a hráčsky větším týmům s většími zkušenostmi. Letos nás tedy vystihovalo pořekadlo "Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se" a v našem případě sbírat cenné zkušenosti. Ačkoliv se nám nepodařilo vyhrát jediný zápas, tak byl vidět pokrok, který se zvyšoval zápas od zápasu. Na turnaji bylo celkově málo týmů mladších žákyň, proto jsme měli jen jednu skupinu, ve které se utkal každý s každým dvakrát. Popravdě jsem myslel, že bude na holkách postupem času znát únava, ale naopak měly zápas od zápasu lepší výsledky a únava nebyla znát. Protože šlo o turnaj čtyřdenní, nenechali jsme ani volný čas mezi zápasy náhodě a stihli jsme si užít spoustu společných zážitků jako tým. Mezi naše hlavní akce se zařadila například týmová hra Arrow Game na způsob lukostřelby, paintballu a vybíjené v lanovém centru Proud. Páteční odpoledne jsme využili k návštěvě brněnské ZOO. A v sobotu mezi zápasy jsme si stihli odskočit na koupaliště do Kohoutovic. Jako tým jsme si tento prodlouženy florbalový víkend parádně užili a už se těšíme na další společné akce."

Mladší žáci - vyjádření trenéra Davida Bednáře

"Družstvo mladších žáků, které nastoupilo ve čtvrtek do turnaje v počtu 15 hráčů do pole a dvou brankářů, čekalo ve čtvrtek jediné, večerní utkání proti Tatranu na hale TJ Tesla Brno. Po společném briefingu se hráči důkladně připravili na tento zápas a turnaj pro nás mohl začít. Do zápasu proti Tatranu Black vlétl náš tým s obrovským zápalem a maximálním nasazením. Přesto, že náš soupeř dosahoval vyšších individuálních kvalit, náš tlak a zápal mu jeho akce výrazně znepříjemňoval. Dva námi vstřelené góly v první polovině navíc daly vzniknout stále příznivému skóre 2:3 pro Tatran. Ke konci první poloviny utkání bohužel přišlo smolné vyloučení jednoho z našich obránců, které vedlo k pětiminutovému trestu, jež dle mého názoru o utkání rozhodl. Tatranu se podařilo v něm vstřelit tři branky a odskočit tak na pohodlnější náskok. Tato událost bohužel poněkud zchladila zápal našeho týmu a u mnohých hráčů šla pozorovat určitá forma frustrace z průběhu utkání. I přesto byla pozitivem branka, která se nám v tomto dlouhém oslabení podařila Tatranu vstřelit. Dle mého soudu tým odehrál skutečně skvěle úvodní část tohoto zápasu. Do budoucna se ovšem musíme snažit vést hráče k tomu, aby jejich výkon nebyl ovlivněn věcmi, se kterými nemohou nic dělat a mohli tak hrát naplno celý zápas bez ohledu na jeho nepříznivý průběh.
Další dvě utkání nás čekala v pátek. Po odpoledním srazu jsme se přesunuli na halu Univerzity Obrany, kde jsme opět absolvovali společnou předzápasovou poradu, hráči si připravili sestavy, rozcvičili se a následně jsme vstoupili do utkání. V prvním zápase proti Trenčínu se ukázaly silné mezery našeho družstva zejména v obranné fázi hry a také v zakončení, kdy se nám nedařilo proměňovat vytvořené šance. Obě tyto skutečnosti, ačkoliv rozhodly zápas v náš výrazný neprospěch jsem nevnímal nijak negativně, jelikož se těmto herním činnostem prozatím na trénincích primárně nevěnujeme a od chlapců tedy nelze očekávat jejich provádění. Co se týče samotné hry, hlavní je pro nás hra útočná, které se maximálně věnujeme. Věříme, že je důležité hráče nejdříve naučit góly dávat a učit je tak si své zápasy rozhodovat. V rámci útočné hry, ačkoliv by se mohlo zdát, že vzhledem k výsledku, kdy se nám nepodařilo vstřelit jedinou branku, tým v tomto ohledu nepředvedl nic pozitivního, opak je pravdou. Hráči si i v tomto utkání zvládli vytvořit vcelku slušné množství zajímavých příležitostí, což je právě ta věc, které se nejvíce věnujeme také na trénincích (situace 1 versus 1 nebo kvalitní vzájemné přihrávky). Pokud se tedy na tento zápas dívám objektivně, mohu za něj tým jako celek pochválit i když v něm bylo mnoho chyb, které jsme následně museli podrobně probrat. Po tomto utkání a společném pozápasovém debriefingu jsme se odebrali do Restaurace Racek na výživný oběd. Po obědě a chvilce následného klidového režimu jsme se přesunuli na nedaleké venkovní víceúčelové hřiště, kde jsme strávili příštích asi 90 minut. Hráči si s sebou přinesli vlastní míč a zahráli si na hřišti fotbal, další si vytáhli na povrchu florbalku a kouzlili s ní. Několik hráčů si také zkusilo lezení po prolézačkách nebo po stromech. Následně nás čekal přesun na halu TJ Tesla Brno, kde jsme opět měli absolvovat večerní
utkání, tentokrát proti Vsetínu. Toto večerní utkání bylo z naší strany podobně odehrané, jako utkání druhé. Nižší kvalita soupeřova týmu nám ovšem umožnila více se chopit iniciativy na hřišti a prověřila tak silněji naše schopnosti při držení míčku. Individuální ocenění si podle mě zaslouží krásný gól, který vyplynul ze spolupráce dvou elévů, hrajících za mladší žáky - Tomáše Pokorného, který nahrával a Dávida Do, který skvěle zakončil.
Po skupinové fázi turnaje jsme se večer dozvěděli, že v sobotu ve 12 hodin nás čeká play-off utkání proti druhému z týmů Tatranu Střešovice. V sobotu jsme se sešli na zastávce Hrnčířská, kde jsme se zrovna potkali s naším soupeřem a popřáli si vzájemně do zápasu, ať si ho obě družstva užijí. V dobré náladě jsme se následně posunuli k hale Univerzity Obrany, kde po důkladné přípravě na zápas začal náš boj o další postup turnajem. Toto utkání mi v mnohém připomnělo náš první zápas proti Tatranu Black. Bojovný výkon našeho týmu vytvářel pro našeho soupeře nepříjemné prostředí, takže i přes jeho vyšší individuální kvalitu se často dostával z naší strany pod tlak a nabízel nám tak příležitosti jeho chyby potrestat. I přes skvělý a nadstandardní výkon mnoha hráčů i našeho brankáře Maxmiliána Kolberta, se nám nepodařilo zalepit naši příliš děravou obranu, ani vstřelit dostatek branek. Zápas tak skončil naší porážkou a soupeř získal zasloužené vítězství.
Turnaj z pohledu výsledkového byl tedy pro tým výrazně neúspěšný. Z pohledu naší hry a prostoru pro zisk bohatých a toliko potřebných zkušeností se mi ovšem tento turnaj jevil jako velmi přínosný pro celý tým. V tomto duchu jsem také celý turnaj hodnotil směrem k hráčům, u kterých ovšem bylo znát zejména zklamání z hořkého průběhu. Ode mě si ovšem zasloužili a zaslouží početné pochvaly a také důvěru, že tento turnaj nezahodí za hlavu jako nevydařený, ale využijí veškeré poznatky i srovnání se silnými soupeři k vlastnímu obohacení a progresu. Na závěr bych rád ocenil zapojení mladších hráčů z kategorie elévů, kteří i přes nižší věk na hřišti nijak nezaostávali, naopak si v týmu našli důležité role na hřišti i mimo ně a mnohokrát poskytli skupině důležitý impuls do zápasů. Tento fakt je pro mne nadějným příslibem do budoucna.
Děkuji všem hráčům za skvělý turnaj, který jsem si s nimi opravdu skvěle užil a budu se těšit na další společnou práci."

Elévky - vyjádření trenérky Natálie Janečkové 

"Výsledky na Hummelu pouze potvrdily to, jaký progres jsme s holkama udělaly za celou sezónu. Nebo spíše předvedená hra než výsledky. Páteční přátelské utkání, které jsme sehrály se Spartou, moc nenasvědčovalo tomu, že bychom mohly pomýšlet na slušné umístění. Ovšem v sobotu dorazil do haly Pod Hradem úplně vyměněný tým. V prvním zápase proti Olomouci jsme si dokráčely pro snad nejdůležitější výhru turnaje 4:2. Proč nejdůležitější? Protože tahle výhra holkám ukázala, že vyhrávat umí, vlila jim krev do žil a holky ohromně namotivovala. Nešťastně pak dopadlo utkání proti Spartě, tentokrát již v ostrém utkání ve skupině rozhodl nešťastný vlastní gól a tak jsme z palubovky odcházely s výsledkem 1:2 a se sklopenými hlavami. Já však tento výsledek beru pozitivně a také jsem přesvědčila holky, aby jej tak viděly také. Proč? Naším cílem nebylo toto utkání vyhrát. Naším cílem bylo odehrát lepší utkání než v pátek, kdy jsme se utkaly přátelsky. Chtěly jsme se z chyb poučit, zlepšit nasazení do zápasu, bránění soupeřek a to se povedlo. V přátelském utkání padal jeden gól za druhým, bohužel do naší brány a tak vidím zlepšení ve všech směrech a to i ve výsledku, který byl druhořadý. Po tomto zápase nás čekal poslední sobotní soupeř a tím byly rivalky z Bulldogs Brno, od kterých jsme dostaly lekci na závěr dne. Na tomto zápase už bylo vidět, že byly holky unavené a i koncentrace na zápas upadala. Zápas jsme tedy odehrály s konečným skóre 0:6 a čekala nás regenerace na druhý den.
Dle slov některých rodičů vzaly holky tento odpočinek velmi zodpovědně a snad ještě před Večerníčkem byly v posteli. To se potvrdilo ráno, kdy již kolem sedmé hodiny ranní mně začal vibrovat mobil se zprávami na WhatsAppu, kde mají holky společnou skupinu a já jsem její součástí. Zde proběhla horlivá konverzace o tom, jak to hrozně moc chtějí dnes vyhrát a jak budou makat a dřít. Bohužel tým musela opustit z dovolenkových důvodů opora týmu Anička, a tak se holky domluvily, že to urvou pro ni. A jak se domluvily, tak taky udělaly! První nedělní zápas nás opět nečekalo nic lehkého. Hokejky si na nás brousily holky z Hattricku a potrápily nás. Opět jsme dostaly gólový nášup a hřiště jsme opouštěly s výsledkem 2:8. Tímto zápasem jsme se ale dobře připravily na následujícího soupeře TROOPERS. V tomto zápase jsme si spravily chuť a opět si potvrdily, že umíme vyhrát a i dávat góly, když jsme nasázely 7 gólů a jen 2 dostaly. Po tomto zápase jsme tedy mohly sebevědomě vstoupit do posledního utkání. Tím byl souboj o konečné 3. místo. A v něm nás nemohl čekat nikdo jiný než opět Sparta Praha. Všichni na hřišti chtěli medaili. A dle toho zápas také vypadal. Všechny hráčky bránily, makaly, snažily se střílet ze všech sil. A jak se tak všichni snažily, včetně golmanek v bráně, tak konečné skóre po základní hrací době bylo 0:0. Zápas tedy musely rozhodnout nájezdy. Ty ale také potvrdily, jak obě golmanky chtějí pro svůj tým urvat výhru. Lépe to ale dopadlo pro náš tým, kdy naše golmanka Anička nepustila za svá záda ani jeden míček a na druhé straně musela rozhodnout až naše poslední střela, kdy pumelicí pod břevno rozhodla Ema. Slzy radosti tekly proudem a my jsme takto krásně mohly zakončit sezónu a zároveň také to, že pro většinu holek to byl poslední zápas v kategorii elévek.
Z mého pohledu byl Opengame to nejlepší, co jsem od těchto holek zatím viděla. Nedošly jsme si pro bronz, protože jsme si vystřílely výhry, ale proto, že si holky během jednoho roku udělaly tak silný kolektiv a rozhodly se táhnout za jeden provaz a šly si za tím, co si za tento rok díky své práci zasloužily. Znovu chci poděkovat všem rodičům, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na fungování týmu během celé sezóny, kteří nás podporovali a byli ochotni obětovat svůj čas proto, aby holky mohly trávit čas spolu. Stálo to za to. A já jsem na holky moc pyšná."

Elévové - vyjádření trenérů Jany Vývodové a Tomáše Zubíka

"K prvnímu zápasu náš tým elévů nastoupil ve čtvrtek na hale Hattrick. Naším prvním soupeřem byla Mladá Boleslav, proti fyzicky lépe hrajícímu soupeři se nám povedlo vstřelit dva krásné góly, ale na výhru to bohužel nestačilo. To nám náladu nezkazilo a po zápase jsme chvíli blbli venku a taky jsme stihli zafandit naším mladším žákyním, které nastoupily proti Hattricku. Kluci holkám vytvořili skvělou atmosféru! V druhém utkání jsme nastoupili proti Hattrick White, na střídačku jsme šli po týmu Ostravy, která si zde otevřela v předchozím utkání střelnici, takže jsme doufali, že se nám nějaké góly taky podaří vstřelit… a bylo tomu tak. Klukům se ofenzivně v zápase dařilo a Aďa v brance zaznamenal shootout, to je vždy dobrá vizitka pro brankáře, ale taky pro obránce a vcelku pro celý tým.
V pátek jsme se na Lesné v hale Tesla utkali s týmem z Hranic. Do zápasu jsme doslova vlétli plni elánu a jali se dobývat soupeřovu branku. Soupeř úvod zápasu ubránil a otupil tak náš tlak a hra se vyrovnala. Zápas jsme sice prohráli, ale je třeba vyzdvihnout, že se kluci v průběhu hry poučili z chyb, ze kterých jsme inkasovali branky a ve zbytku utkání již poctivě pracovali při obranné činnosti. Druhý zápas dne nás čekal také v Brně na Lesné, a tak jsme se pěšky přesunuli na halu Hattrick. Ono přesunuli je vzletný výraz pro pohyb znavených nožek. Nicméně jakmile jsme cestou míjeli hřiště tak zase všichni ožili a čas odpočinku jsme strávili, jak kdo chtěl, buď hrou na hřišti nebo objevováním posilovacího hřiště. Nastoupili jsme proti Pantherům z Prahy. Hra byla živá a energická. Naše hráče hnala dopředu početná fanouškovská základna rodičů. V zápas jsme soupeře tlačili a vytvářeli jsme si množství šancí (za velkého nadšení fanoušků), bohužel jsme se trápili v koncovce a soupeř úspešně využíval "ofsajdové pasti". Ze zápasu jsme sice odešli bez bodů, ale zato s bojovným odhodláním na následující zápas v play-off.
V sobotu se konalo play-off, pro nás v hale na Čejkovické. Domácí hala a známá palubovka s nevyzpytatelně kluzkým terénem byla klukům známá. Naším soupeřem byl tým z Litvínova. Jednalo se o vypjatý zápas s množstvím vstřelených gólů, kdy o šťastnějším, a tedy postupujícím družstvu rozhodl těsný brankový rozdíl, avšak v náš neprospěch. Dovolím si citovat trenéry soupeře „cítím se o 20 let starší“. Snad si uděláte představu o atmosféře zápasu. Litvínov zvítězil 7:6 a postoupil dál.
Vyřazením z turnaje pro nás ovšem sobotní program neskončil. S kluky jsme se vydali zaskákat do jumparku a pak na pořádný oběd, který byl po tolikerém energetickém výdeji nezbytný. OG jsme si letos užili a jak kluci sami po vyřazení prohlásili, budeme dál pořádně trénovat a příští rok je určitě porazíme!"

Přípravka - vyjádření trenérky Šárky Staré

"Na turnaj jsme nominovali 16 kluků. Eda onemocněl ještě před začátkem turnaje, Vítek odehrál pouze zápasy ve čtvrtek a pak ho skolila střevní viróza. Pavlík měl bohužel ve čtvrtek a v pátek vystoupení na ZUŠ, takže naše sestava bylo kompletní až v neděli. Ve čtvrtek jsme odehráli 3 zápasy proti pražským BLACK ANGELS a brněnským týmům Gullivers a Husovicím. BLACKY a Husovice jsme přehráli a jejich bránu zasypali střelami a zaslouženě zvítězili. Proti Gullivers byl zápas velmi vyrovnaný, ale podařilo se nám dát více gólů.
V pátek jsme hned po jednoznačném zapase s Bulldogs, ve kterém jsme udrželi čisté konto, vyrazili do jumpparku, kde se kluci vyblbli a potom na společný oběd do pizzerie. Vrátili jsme se na zápas proti Spartě, který byl bohužel velmi vyhrocený. Vašek v brance čelil v poslední minutě úspěšně všem střelám, takže 3 body byly naše. Poslední zápas proti TROOPERS skončil remízou. Kluci byli už unavení a TROOPERS dobře napadali a podařilo se jim srovnat chvíli před koncem. Bohužel Adam po obědě odpadl s horečkou. Takže nás bylo jen 10 do pole. 
V sobotu nás cekal zápas s Boleslavi o první místo ve skupině a zápas s Tigers Poruba. Stejně jako všechny předchozí utkání byly oba zápasy vyrovnané, ale vstřelili jsme více branek než soupeř. Takže do play-off jsme postoupili z 1. místa. Věděli jsme, že budeme hrát až v 7 večer, tak jsme kluky pustili domů na oběd a odpočinek. Naším soupeřem byli pražští Panthers. Soupeři jsme téměř nepůjčili míček a v poločase jsme se dostali do vedení 7:0. Jonáš v brance málem usnul, tak jsme ho v poločase poslali do pole a do branky šel minipřípravkář Vítek, který udržel čisté konto. Kluci ještě 4 góly do sítě soupeře přidali a zrodila se tak jednoznačná výhra.
V neděli v 8 ráno nás čekalo čtvrtfinále s Hattrickem. Své místo na střídačce jsem přenechala Zuzce s Aničkou, protože jsme odjížděli na dovolenou. Kluci vyrovnaný duel zvládli a vyhráli 3:2. V semifinále jsme narazili na PANTHERS OTROKOVICE. Od začátku se hrál pěkný vyrovnaný zápas, ve kterém jsme opět byli šťastnější. Rozhodující gól dal Adam, kterého rodiče v posteli neudrželi stejně jako Vítka a týmu kluci dost pomohli. Na nedělní zápasy zůstal i Simon, který měl původně jet na kola. Je skvělé, jak jsme všichni žili jen florbalem. Skvělým zážitkem pro všechny byl nástup a národní hymna před zahájení finálového zápasu proti suverénním Vítkovicím. Myslím, že tento moment dojal všechny zúčastněné. Rodiče vytvořili na všech zápasech skvělou atmosféru a fandili jak o život, ve finále to však bohužel nestačilo. 
Přípravka odehrála skvělý turnaj, postoupila až do finále, kde nestačila na vítězné Vítkovice. Byl to jediný zápas z 12, kteří kluci na turnaji prohráli. Všichni makali, podporovali se a bylo vidět, že se toho hodně naučili. Jsem na kluky moc a moc hrdá. Stříbro z velkého turnaje v klucích je pro Židenice velmi cenné."

Děkujeme všem týmům za vzornou reprezentaci! Fotogalerii z turnaje najdete na klubovém Flickru!