Na posledním turnaji v letošní lize starších žáků Draci nastoupili proti Hornets a proti Uherskému Brodu. První utkání s brněnským rivalem bylo od začátku až do samotného konce velmi vyrovnané. Žideničtí předváděli velmi dobrou obrannou činnost a dařilo se jim do zápasu přenést důležité věci z tréninku. Taktéž je nutno vypíchnout notnou dávku odvahy, kterou si do utkání přinesli, a fakt, že nic na ploše nenechávali náhodě. „V tomto ohledu vidím u většiny hráčů velký posun, kdy jdou do zápasu s odvahou a chutí zkoušet si nové věci. Jediné, co mi připadalo zbytečné bylo časté přidržování míčků a z toho plynoucí souboje, kde je to vždy 50 na 50, jestli s míčkem projdu nebo ho ztratím. O výsledku zápasu rozhodly menší chyby, které soupeř dokázal využít ve svůj prospěch a nám se využívání těchto věci moc nedařilo. Zápas bych celkově zhodnotil velmi pozitivně. Kluci v něm makali od začátku až do konce a maximálně se soustředili“, dodal po zápase trenér Aleš Dokládal.

V druhém zápase stál na protější straně soupeř z Uherského Brodu. Vývoj zápasu již od první třetiny nebyl tak pozitivní, jako v zápase prvním. „Největší problém v tomto zápase nastal už v první třetině, kdy se podle mého názoru kluci nedokázali dostat v hlavě do zápasového nastavení a z toho plynula naše hra. O přestávce jsme si tomu něco řekli a začalo to být v tomto směru mnohem lepší. Kluci se nebáli chyby a začali se dostávat do šancí. Stejně jako v minulém zápase tam bylo na můj vkus moc přidržování míčku a z toho souboje, ve kterých byl soupeř lepší“, komentoval dění na hřišti kouč Dokládal.

Celkově sezonu hodnotí trenéři převážně pozitivně. Tréninky byly od počátku spojeny společně s dorostenci, pod rukama tedy trenéři měli nezvykle heterogenní skupinu svěřenců. I když to nebylo vždy jednoduché přes rozlišnost skupiny, trenéři si myslí, že sezóna splnila týmový cíl a svěřenci se naučili maximum nových dovedností. Hráči pochopili, že tou důležitou věcí ze zápasu není číslo, co svítí na tabuli, nýbrž zkušenosti, hrát odvážný, mít chuť na sobě dále pracovat a opravovat chyby, které v zápase nastaly. Mají prostor se sami rozhodovat, za rozhodnutí si tedy nesou vlastní odpovědnost, což má vést k výchově kompetentních a konstruktivně smýšlejících lidí.

„Pokud bych své pocity měl shrnout, cítím, že tato skvělá skupina plná rozumných lidí má veškeré potřebné předpoklady k tomu, aby dál zlepšovala své výkony, prohlubovala dovednosti jednotlivců i týmu jako celku a věřím, že pokud budeme ve stejném duchu pracovat dál, dokážeme se všichni neustále zlepšovat. V tomto ohledu bych použil úsloví “Cesta je cíl“. Cíl totiž nyní nevidím v nějakém konkrétním milníku, kterého bychom chtěli jako tým dosáhnout. Cíl vidím v tom držet se naší cesty neustálého zlepšování se a vytvářet si tak do budoucna předpoklady k tomu vychovat co nejlepší hráče a členy naší společnosti. Osobně si nejvíce vážím toho, že tento rok mohu se staršími žáky pracovat, jelikož práce v tomto prostředí, kde jsme především kamarádi se vzájemným respektem, úctou a důvěrou, mě skutečně baví, naplňuje a motivuje mě dělat ji co nejlépe a s plným nasazením. Nyní už se těším na další práci s touto skupinou na Velikonočním soustředění, letních turnajích, tréninzích i na dalších akcích. Věřím, že nás čeká ještě dlouhá, náročná, ovšem také vzrušující cesta tímto sportem, který všichni máme rádi a pro který mnoho obětujeme“, přidal svá slova po sezoně trenér David Bednář.