V únoru se hráčkou měsíce stala Bára Zemánková. Ta se objevila v nominaci s Lucíí Ponížilovou a Veronikou Muselíkovou. Byl to poměrně vyrovnaný boj. Lucka měla spoustu podporovatelů na Facebooku, zatímco Bára na Instagramu. A dohromady padlo nejvíce hlasů pro Báru. 

Gratuluji k ocenění hráčky měsíce! Jaké to pro tebe bylo překvapení? 

Děkuji! Vůbec jsem nečekala ani to, že budu v anketě, natož, že bych vyhrála. Bylo to příjemné překvapení a moc děkuji těm, kteří pro mě hlasovali.  

Co myslíš, že tě k tomuto ocenění dovedlo? 

Upřímně nevím, možná můj první gól?   

Jak bys zhodnotila základní část ČEZ Extraligy? 

Základní část byla náročná. Myslím, že se nevyvíjela podle nikoho představ a je škoda, že jsme nezvládly splnit nastavené cíle. Vidím v nás ale potenciál a věřím, že příští sezónu bude naše pořadí v tabulce lepší.   

Jak vnímáš atmosféru v týmu a co tě na něm nejvíc baví? 

Atmosféra se teď podle mě trochu zlepšila. Myslím, že je to tím, že teď vidíme v naší hře nějaký posun, který nás odměnil i body. Jinak je náš tým super, všichni jsou jeho součástí, a to mě na něm asi baví nejvíce.   

Je něco, na čem se snažíš individuálně pracovat? 

Delší dobu se snažím pracovat na rychlosti rozhodování a na technických dovednostech. Přechod z juniorek je velký šok, hlavně co se týče právě té rychlosti. A technicky nejsem úplně talentovaný hráč, spíš vůbec, takže mám co dohánět (smích).   

Jak vnímáš svou roli v týmu, i přes to, že třeba nemáš tolik herního času? 

Když jsem náhradník, tak se vždycky ráda ujmu povzbuzování holek ze střídačky. Na trénincích zase ráda popoháním přechody mezi cvičeními, abychom neztráceli zbytečně čas.  

Co tě motivuje makat na sobě dál? 

Dala jsem si svůj osobní cíl, do kterého chci dojít. Ten cíl se vlastně už pár let nezměnil a určitě jsem se mu za tu dobu dost přiblížila. Takže mě možná motivuje i to, že vidím, že zatím můj progres nestagnuje. Hlavně mě moc baví i ten proces a prostředí, ve kterém jsem.  

Mimo to, že působíš v áčku, tak jsi také součástí trenérského štábu a máš na starost žákyně. Co tě na té práci nejvíce baví? 

Ve trénování jsem se skutečně našla. Baví mě na tom (skoro) úplně všechno. Dělá mi radost vidět, že to ty holky taky baví, stejně jako mě a že se můžu sama podílet na tom jejich progresu. 

Jak se vám letos v žákyních vede?

Na každém týmu je vidět posun. Je těžké pro mě srovnávat výkony s předchozími sezónami, jelikož jsem u této skupiny necelý rok. Od začátku sezóny jsme ale odvedli velký kus práce a je to vidět na herním projevu každého týmu.   

Myslíš, že mají holky dobře našlápnuto a některé z nich se objeví už za pár let v ženském A-týmu? 

Stoprocentně! Mám to štěstí, že mám v týmu talenty, kteří na to mají dobře našlápnuto.   

Pokud nemáme špatné informace, letos tě čeká maturita. Jak jsi na to připravena a co potom? 

Připravena zatím nejsem, ale času dost (smích). Potom snad na MUNI PED, pokud se mi vydaří přijímačky.   

Co bys vzkázala fanouškům a spoluhráčkám, kteří tě podpořili? 

Mockrát Vám všem děkuji za podporu a nezapomeňte nás podpořit v play-down, které je teď v plném proudu.