Barčo, gratulujeme k ocenění nejlepší hráčka února! Potěšilo tě to?

Tak jasně, že potěšilo (usmívá se).

V hlasování na Instagramu jsi získala téměř 70 hlasů, což je úctyhodný počet! Věděla jsi, že máš tolik fanoušků?

To jsem opravdu nevěděla (směje se). Musím se přiznat, že jsem se pak dívala, kdo pro mě hlasoval a objevilo se tam pár komentářů od mých známých. Ale většina byla od lidí, co vůbec neznám (směje se). Takže bych jim moc ráda poděkovala!

V prvních dnech ankety vedla s přehledem Lucka Romančáková, ale potom začaly hlasy přibývat právě tobě a to doslova bleskovým tempem!

Lucka to vzala zodpovědně a sdílela soutěž na svém profilu. To jsem nemohla nechat náhodě a jelikož jsem soutěživá, tak plán byl takový - dát Lucce s Andy náskok a poslední den to taky sdílet na svém profilu (směje se). Nakonec to ani nebylo potřeba (směje se). Nicméně bych Lucce ráda poděkovala za pěkný souboj a vzkázala ji, že si ocenění hráčky měsíce rozhodně zasloužila víc, ale Instagram hrál do karet mně!

Únor se týmu vydařil. Vyhráli jsme ve čtyřech zápasech a na body jsme mohli dosáhnout i proti Chodovu. Jaké aspekty hry se zlepšily?

Zejména zápas s Chodovem mě velmi mrzí, měly jsme z něj odejít s body, minimálně s jedním. Rozhodně jsem ráda, že jsme si začaly zvykat na nový systém, který pro nás kluci vymysleli. První zápasy byly o tom, abychom se v tom začaly orientovat a jak říká Luba, sedlo si to.

Uplynulý měsíc se vydařil i tobě, nasbírala jsi sedm bodů, drtivá většina z nich byly asistence. Vyhovuje ti spíše role nahrávače?

Nemyslím si, že bych někdy v jakékoliv sezóně měla více asistencí než branek. Odvážím se tvrdit, že i zápasů, kde jsem měla více asistencí, než vstřelených branek, bych dokázala spočítat tak na prstech dvou rukou (směje se). Vždy jsem byla spíše střelec, ale taťka mi říkával, že asistence je za dva body, tak jsem ho ve svých dvaceti letech začala poslouchat (směje se).

Očekávají se od tebe i vstřelené branky, ale zatím jsi v této sezoně brankářky soupeře překonala pouze čtyřikrát. 

Proměňování šancí je tuhle sezónu moje Achillova pata. Na vstřelení branky potřebuji v průměru 6 střel a 4 prázdné branky před sebou (směje se). V zápase s Vítkovicemi jsem z toho už byla opravdu špatná, ale věřím, že se to v zápasech s Bulldogs a Panthers zlomilo a teď už to proměňovat budu. Holky se snad už nebudou rozmýšlet, zda mi to mají nahrát nebo to střelit někam do stropu, protože by to vlastně vyšlo skoro nastejno (směje se).

Nový realizační tým ucelil 3 lajny, které se začínají sehrávat. Zejména tvá útočná trojka, ve které hraješ po boku Evči Urbáškové a Lucky Romančákové, je hodně produktivní. Daří se vám dávat velmi pěkné branky. Jak se ti s holkama hraje?

Nerada bych to nazvala jen naší útočnou trojicí, ale ty body jsou opravdu výsledkem celé lajny. Společně s Marťou Indrovou a Šárkou Staňkovou nám to, dovolím si tvrdit, celkem sedí. Dokážeme si na hřišti vyhovět, zastoupit se. Hodně spolu mluvíme na střídačce a každou situaci rozebíráme.

Čím to je, že jste si takto sedly?

Myslím, že nám pomáhá hlavně chemie mimo hřiště. Sehranost s Evčou Urbáškovou musí být zjevná. Společně studujeme, bydlíme, hrajeme, trávíme spolu volný čas, máme společné přátele, takové přátelství se musí odrazit i na hřišti. Evča s Luckou se sehrály již minulou sezónu, kterou spolu odehrály a taky jim určitě pomohlo společné působení ve Rtyni v Podkrkonoší, kde formou střídavých startů hrály 1. ligu. S Marťou Indrovou se zase znám z celého týmu nejdéle, jelikož obě pocházíme z Uherského Brodu. Šárku Staňkovou jsme si s Evčou vzaly pod křídla, když potřebuje v Brně kvůli zápasům nebo tréninkům přespat. Díky tomu se taky vybudoval vztah, který není jen o tom, že spolu hrajeme. A hlavně, když máte v lajně tak vyspělé a šikovné hráčky, tak to se hraje samo.

Víkendové zápasy s pražskými celky bohužel nevyšly dle očekávání. Neudrželi jsme vedení s Panthers a ze zápasu urvali jen bod a doma s Chodovem jsme jednoznačně prohráli. Jak tyto utkání hodnotíš? 

První třetina s Panthers se nám velmi povedla. Vzpomínám si, že po první třetině jsme na sebe s Evčou mrkly a říkaly si, že to bude podobný scénář, jako v prvním zápase u nás, který jsme vyhrály 10:3. To nás asi trochu uchlácholilo jako tým a hráčky Panthers zabraly. Daly nám góly z brejků a z našeho nedůrazu, na který často upozorňujeme. Takhle ztracené body mi připomněly první zápasy s Chodovem a Bulldogs, ve kterých jsme si taky nechaly body vzít. Na zvládnutí konců zápasů musíme jednoznačně do play-off zapracovat.

V postup do play-off tedy věříš? Do konce základní části však zbývá odehrát 3 zápasy a všechny budou důležité právě k postupu do vyřazovací fáze. 

Čekaly jsme, že v uplynulém víkendu připíšeme více bodů, nezbývá nám nic jiného, než teď body získat v následujících zápasech se Startem, Bohemkou a Jičínem. Nicméně v postup stále věřím, a pokud se vyvarujeme našich chyb, tak to budeme mít ve svých rukou.

V Židenicích aktuálně nastupuješ druhou sezonu, ale v týmu ses objevila už v sezoně 2017/18. Proč jsi tehdy v Brně sezonu nedohrála a co se od té doby změnilo?

Tehdy jsem přišla na hostování z FBC Ostrava. Jednalo se o moji první sezonu, co jsem mohla nastupovat za ženy a cítila jsem, že bych si v nabité sestavě Ostravy asi moc nezahrála, tak jsem využila nabídky Židenic. Nicméně to nenaplnilo moje představy a vrátila jsem se po necelé půlce sezóny zpět do Ostravy. A co se změnilo od té doby? Snad všechno!

Tempo Extraligy je po jejím restartu neúprosné. Jak jste si na to zvykly? Je to pro vás hodně náročné?

Nynější program vlastně odpovídá nastavení play-off, kdy hraješ dva zápasy za víkend. Jenže v play-off nemusíš přejíždět každý den a soustředíš se jen na jednoho soupeře. Taky se na to celou sezónu připravuješ, nás takhle hodili po 3 měsíční pauze bez zápasů a tréninků do vody. Náročné to je, ale musíme si s tím poradit. Naštěstí jsme po náročném víkendu vypustili pondělní kondiční trénink a věnujeme se hodně regeneraci. Vedení nám dokázalo sehnat fyzioterapeutku Monču, která se o nás stará ukázkově.

Chceš něco vzkázat čtenářům a tvé početné fanouškovské základně?

Chtěla bych poděkovat všem, co to dočetli až sem, muselo to být vyčerpávající (směje se). Za hlasy bych chtěla poděkovat svým kamarádům z profilu Twins (oni budou vědět), hlavně za jejich originální komentáře. Taky těm, díky kterým jsem vyhrála a neměla jsem zatím tu čest. Nakonec těm, kteří pro mě nehlasovali, bych ráda vzkázala, ať se do příště polepší (směje se).