Viki, zvítězila jsi v anketě o nejlepší hráčku měsíce. Gratulujeme!

Děkuji moc, moc si vážím všech hlasů!

Sledovala jsi anketu a její průběh? 

Nedá se říct, že bych anketu vyloženě sledovala, spíš mě o jejím průběhu informovalo okolí.

Zvítězila jsi s obrovským náskokem, získala jsi více než polovinu hlasů. Věděla jsi, že máš na Instagramu tolik přejících? Znáš ty, co pro tebe hlasovali? 

Vůbec jsem si nemyslela, že by to mohlo takhle dopadnout, protože vím, že Marťa s Verčou předvádí skvěle výkony. Nevěděla jsem, že mám tolik přejících, ani z řad kamarádů, ani z řad ostatních fanoušků, a o to víc si toho vážím (usmívá se).

Víš o tom, jestli ti někdo pomohl k vítězství sdílením ankety?

Poměrně velkou roli sehrála ségra s přítelem (směje se).

Ročníkově jsi teprve prvním rokem juniorka, přesto od začátku sezony nastupuješ stabilně v áčku žen. Co na takový skok říkáš? 

Minulý rok bych ještě ani nevěřila, že se stanu součástí A-týmu, natož že nějak zasáhnu do zápasů. Je to skvělá zkušenost, poskytuje mi to hromadu možností a určitě mi to hodně dá. Na druhou stranu mi trochu chybí holky z juniorek, se kterými teď netrávím tolik času, kolik bych si přála. Musím ale říct, že v ženách „si to už sedá“ a je jen otázkou času, kdy si na to zvyknu (usmívá se).

První liga juniorek a Extraliga žen jsou nesrovnatelné soutěže. V čem vidíš největší rozdíl? 

Rozhodně v tempu hry, kdy i souboje bývají tvrdší, ale s tím jsem tak nějak počítala. Zároveň tréninkové a zápasové nasazení hráček, a pro nás juniorky asi i to, že zápasy chodí daleko více diváků.

V úvodních pěti zápasech jsi hrála v obraně, což je pozice, kterou moc dobře znáš z působení v mládežnických týmech. Postupem času tě ale trenéři posunuli na hrot do útoku a tato sázka se jim vyplácí. Za 5 zápasů jsi nasázela 7 gólů a celkově si připsala 8 bodů. Našla ses v útoku? 

Při přesunu z obrany do útoku ze mě aspoň lehce opadla nervozita, protože jsem v obraně cítila obrovskou zodpovědnost. Na druhou stranu teď hraji na hrotu i v juniorkách, takže tuto pozici taky dobře znám. 

Který z gólů se ti povedl nejvíce, který tě nejvíce potěšil? 

Pokud by mělo jít o umístění střely, tak by to byl rozhodně gól v zápase s Buldočkami po standardce do šibenice. Mně osobně se ale možná ještě víc líbil gól proti Chodovu, kdy šlo o skvělé střídání a kombinaci celé lajny.

Čekala jsi, že se ti přesun do útoku takto povede? Jak se tam cítíš?

Jelikož jsem nikdy nebyla hráčkou se spoustou kanadských bodů, tak nečekala. Z každé povedené akce mám skvělý pocit. V útoku, na rozdíl od obrany, mám větší možnost zkoušet nové věci. Musím ale poděkovat holkám z lajny, které mě mezi sebe od začátku vzaly. Myslím, že nám to funguje dobře, a i ony mají značný podíl na kanadských bodech.

Od začátku sezony nastupuješ v lajně s Marťou Indrovou, Natkou Janečkovou, Evčou Nečasovou a Peťou Bílou. Rozumíte si na hřišti? 

Ano, holky jsou moc fajn. Myslím, že se dokážeme domluvit a vyhovět si, když je potřeba.

Áčko se muselo smířit s velkou letní obměnou, teď se potýká s velkou marodkou. Doposud nasbíralo pouhé 3 výhry. Jaká v týmu panuje atmosféra? Jste zklamané z počtu bodů, nebo to neřešíte a víte, že se situace zlepší? 

Marodka značně ovlivnila naši sestavu, ale nechci se na to vymlouvat. Myslím si, že každou hráčku to svým způsobem mrzí, ale jedeme dál, sezóna bude ještě dlouhá, takže není všem dnům konec. Většinu zápasů si rozebíráme na videu, navíc jsme nedávno změnili herní systém. Myslím, že máme spoustu skvělých hráček, takže věřím, že to přinese úspěch.

Po dvou těžkých zápasech vás čeká třetí náročný duel, už zítra se doma utkáte s FBC Ostrava. Co od něj očekáváš? 

Za ženský tým jsem proti Ostravě ještě nehrála, takže nevím, s čím Ostrava přijede. Na základě zápasů z juniorek ale očekávám zápas s pěknými akcemi a tvrdými souboji. Každopádně do zápasu nastoupím s tím, že se pokusím podat co nejlepší výkon.

Společně s dalšími juniorkami Vendy Kasal, Míšou Sabolovou, a také Zuzkou Žampachovou jste díky výše zmíněným okolnostem dostaly šanci ukázat se v ženském áčku. Všechny tři jste odchovankyněmi klubu. Je to pro vás splněný sen, hrát za židenické áčko? 

Určitě jsem si přála už jako mladší žákyně stát se hráčkou A týmu a myslím si, že to holky mají podobně. Je to skvělý pocit, navíc když to můžeme prožívat společně.

Pojďme ještě čtenářům přiblížit, kdo je Viki Fuchsová. Co tě kromě florbalu baví, čím vyplňuješ volný čas?

Kamarádi a rodina ví, že mám plno zálib a nabitý volný čas, takže je to trošku komplikovanější. Kromě studia a florbalu, které mi teď zabírají hromadu času, třeba ráda maluju a taky se věnuju zpěvu a hře na hudební nástroje.

Chtěla bys na konec něco někomu vzkázat? 

Díky moc všem!